Judith"takto obvykle nikdo neptá a nikdo nepřemýšlí"
Rozviřovat vody stojaté vždy třeba jest!
"hudba dlouho vznikala pro určitou příležitost a nebylo běžné ji přenášet jinam"¨
Zde bych podotknul, že nešlo o přenášení jinam, ale o chronologický vývoj. Čas nás přenáší jinam ať chceme, nebo nechceme. Současně existuje časová kontinuita, ve všem, i v umění. Ta platí nejenom pro hraní skladeb, tedy smrtí autora těžko zanikla interpretace jeho vlastních skladeb, to by těžko fungovalo (věděli, kdy umře a už měli připravený nášup od jiného žijícího autora?), ale hlavně pro vývoj, což znamená, že každý autor se učil ze staré hudby vytvořené dřívějšími autory, ti zase od dřívějších, atd. Všechno navazovalo, čerpalo ze starších zdrojů, a zde opět nezbytně vzniká potřeba se odlišit, tedy nějak načerpané inspirace rozvinout a obohatit, tudíž jim i nějak nově říkat. Navíc, co byla autorova nová hudba v mládí, ve stáří byla už taky pěkně stará. "To je moje nová hudba, vážení. Ale Mistře, vždyť jste tohle oratorium napsal před čtyřiceti léty, máme tu mnoho novějších." Označování prostým nová/stará by vedlo spíše ke zmatkům. Např. takový neo prog rock je označení stylu, nikoli novosti. |