AntonyV tomhle si nejsem úplně jistá, jestli na jiné epochy nepřenášíš dnešní zkušenost. Napadlo mě to onehdy, když jsi zmínil, že musely existovat dohody o provedení a samozřejmě písemné. Na písemné formě domluvy není nic samozřejmého, dlouhou dobu platila víc osobní dohoda, písemnosti byly ve středověku přijímány postupně a s nedůvěrou. Podání ruky před svědky (u důležitých smluv) mělo větší váhu, listinná podoba, pokud byla vyhotovena, se brala spíš jako slavnostní dodatek. Tohle už v baroku bylo určitě jiné, v této době začaly vznikat například matriky, psaní bylo běžnější - ale neumím říct, kdy se to začalo lámat. Jen vím, že nevím... zas tak jistě. Myslím, že si zkrátka neumíme představit uvažování lidí několik staletí dozadu. A že je na místě spíš opatrnost v dedukcích. |