Mno jo. Nechcu být cynik, ale člověk si zvykne na všechno. I vězení po dostatečně dlouhé době přetaví ve svých představách na přijatelný způsob žití.
Znám jeden příběh, kdy chudák žena si vzala tyrana. Řval na ni, mlátil ji, neustále buzeroval, cokoli udělala, bylo málo nebo špatně. Makala od rána do večera, zahrada dokonalá, domácnost špičková, chlap nespokojenej. Pak náhle umřel. Od toho dne ženu viděli, jak apaticky sedí v létě na lavičce před domem, v zimě doma u okna, o nic se nestarala. Dům chátral, všude bordel, zahrada zpustla. Bez tyrana neuměla fungovat. Mnoho lidí neumí fungovat bez vězení a diktátu, a tak si z nich odvozují představu ráje. Tak na mne působí příběh pana Radkina. |