Znám jeden příběh, kdy chudák žena si vzala tyrana. Řval na ni, mlátil ji, neustále buzeroval, cokoli udělala, bylo málo nebo špatně. Makala od rána do večera, zahrada dokonalá, domácnost špičková, chlap nespokojenej. Pak náhle umřel. Od toho dne ženu viděli, jak apaticky sedí v létě na lavičce před domem, v zimě doma u okna, o nic se nestarala. Dům chátral, všude bordel, zahrada zpustla. Bez tyrana neuměla fungovat.
Asi neměla tu vnitřní zahradu (The Garden ☺) a neměla nikoho jiného pro kterého by ... (což by nemusel být nutně tyran). Samota stojí za hovno. A do značné míry, pro chlapa, i "samota" ve smyslu "nemám dědice, mám jen dceru". Proto to mají na dědině, či dokonce i samotě, lepší, protože mívají slepice, psa, kozu ... |