Vladimír Figar (11. prosince 1944 Ostrava – 27. března 1989 Hlučín) byl varhaník, klavírista, skladatel, aranžér skupiny Plameňáci a později v roce 1978 i kapelník.
První skladbu složil ve věku 10 let. Měl absolutní sluch a tak noty někdy rozepisoval v hospodě. Typický zvuk nahrávek M. Rottrové, s kterou spolupracoval až do svého předčasného odchodu, vznikal pod jeho vedením.
"Figarův klávesový kombajn" (1983)
Marie Rottrová - Večerem zhýčkaná (1988)
Marie Rottrová - Skořápky ořechů
Marie Rottrová - Lakomá (1984)
Marie Rottová - Ulice Na závrati (1985)
Lenka Szabó Hrůzová - Podivín Svět (předpokládám, že to je ten samý Vladimír Figar, že je použita starší skladba, anebo snad syn? Syn se neuvádí.)
Rock & Roll Band Marcela Woodmana - Nevánoční syn? Na YT je ještě někdo mladý téhož jména v LŠU, snad vnuk? Ale ten zpívá.
Vladimír Figar Narozen 14.11.1898, zemřel 19.1.1954. Pedagog, skladatel, varhaník, houslista a pianista. - Děd či otec?
Drahoslav Volejníček Narozen 5.8.1934 Holásky, okr. Brno, zemřel 1996 v Havířově. Dramaturg, skladatel.
Marie Rottrová & Petr Němec - Opatruj svých sedmnáct (25.2.1970)
Věra Špinarová – Divoženka
Věra Špinarová - Jedeš k nám (1972)
Hana Zagorová - Ikarův stín (1968)
Hana Zagorová - Dinda (28.3.1968) Text: Hana Zagorová
Pavel Novák - Večer v modrém (1966)
Hana Zagorová - Obraz smutný slečny (1988)
Hana Buštíková - Kapela strýce Michala (1973)
Hana Zagorová - Balada o osmi pannách (1969)
Pavel Staněk (* 3. června 1927 Praha) je český hudební skladatel, dirigent a sbormistr.
Předělem v jeho životě byl rok 1963, kdy se stal šéfem obnoveného Ostravského rozhlasového orchestru (ORO), kde se mu podařilo v krátké době sestavit z nejlepších místních hudebníků mimořádně kvalitní těleso. Obvyklý repertoár rozhlasových orchestrů populární hudby rozšířil o náročnější a složitější formy, využívající nově prvky elektronické hudby, například ve skladbách Snění sličné zahradnice, Ostrov kormoránů atd.
Psal rovněž divadelní a televizní hudbu (muzikál Ženich pro kočku pro Tylovo divadlo v Plzni, hudbu k inscenaci Smutek sluší Elektře v ostravském divadle či pro televizní seriál Dispečer a děvčátko z kolonie) Většinu svých skladeb napsal v době svého působení v rozhlase. Cca 150 z nich vyšlo po roce 1990 v osmi zahraničních nakladatelstvích, především v Rundel Musikverlag, SRN.
Nejvýznamnější tvůrčí období nastalo po odchodu do důchodu v roce 1990. Staněk se začal intenzivně věnovat náročným skladbám jednak komorním (Tři věty pro violu a klavír, Dechový kvintet), pro velké dechové orchestry (Kolumbus – velká cesta 1492, Adagio a presto con fuoco pro velký dechový orchestr, Česká taneční suita). Jeho díla byla zařazována jako povinné skladby v mezinárodních soutěžích, kam byl zván do porot. Věnoval se také sborové tvorbě (Dobrá voda), v části jeho tvorby se promítal vliv moravské lidové hudby (Moravská suita, Moravské imprese pro dechové orchestry, Moravské teskno I. a II. pro ženský sbor a capella).
S postupující ztrátou zraku v posledních letech se věnoval menším formám, sborové tvorbě a úpravám lidových písní. Před celkovým oslepnutím dokončil dvě mše, Missu lyricu (s komorní dechovou harmonií) a Missu simplicis a capella. V současné době píše úpravy lidových písní pro sbor ad drobné skladby pro klavírní školu.
Hana Zagorová - Poslední šantán (1968)
Kolumbus – velká cesta 1492 (1/2)
Kolumbus – velká cesta 1492 (2/2) nevím, proč je to tak blbě rozděleno
Frýdlantská svita - čtyři parafráze na české lidové písně - takovó šikovnó bubenicu majó!
Moravské imprese
AMEN
Barokní téma
Morning Has Broken (Ballad on an Old Gaelic Tune)
Greek Serenade
No a tak jsme se dostali, díky Rottrové, od populáru k mnohem vážnější hudbě. |
Registrace nového uživatele 
