Desdichado, Antony - ad NaomiPísnička není křížovka, co by se měla vyluštit :-) je v pořádku, když si ponechá jisté tajemství. Ale asi jsme se víceméně shodli, každý z trochu jiné strany a důvodů, že celkový dojem je rozpačitý. Jestli je to o námořníkovi a jeho milé, nebo je celý text čistě obrazný, může klidně zůstat otevřené. Stejně tak to, jestli je ona nejzamotanější střední sloka erotická, nebo mám jen bujnou fantazii :-) Něco se v písni děje, není výhradně lyrická, a pocity se vyjadřují právě skrze tohle dění, slovní i hudební. Jistá monotónnost a nutkavost rytmu, pocit čehosi starého, co se tu probouzí k životu a co je přitažlivé, poutavé, "strašně hezké", a současně člověka drží trochu na pozoru, aby se nenechal příliš unést, protože je to až nějak moc... tohle všechno podle mě je součástí estetického sdělení, i když to k posluchači doléhá jen v náznaku.
Pro mě je třeba už moc doslovnost v závěru, kdy je jasně řečeno, že prokletím se míní zamilovanost. Tím se (pro člověka, který vnímá text, což bude v prvé řadě každý rodilý mluvčí - stejně jako my, co umíme česky, nemůžeme dost dobře neslyšet, o čem zpívá třeba Jiří Suchý) stírá a ruší mnohovýznamová oscilace, kterou se jakž takž dařilo držet, jisté vnitřní napětí, jaké píseň potřebuje... celkově na mě skladba působí až příliš odevzdaně, pasivně. Nicméně, láska jako téma je něco velikého, starého a vlastně ohraného. Naomi se rozhodla vzít formu lidové balady, čímž se hlásí k určité tradici a připojuje se k ní. Pokouší se za sebe a po svém vypořádat s něčím, co je tady odedávna, tématem i formou. Pocity, kroky, gesta, rytmy, všecko je to tak známé. A stejně si tím každý musí projít sám.
Nezvládá to úplně bez ztráty kytičky, ale nepřipadám si nepatřičně, když písni věnuju pozornost. Pořád Naomi vnímám jako upřímné děvče, které má co dát a nejde po efektu. Spíš než plochost cítím z hudby jistou vemlouvavost (a tedy potenciální líbivost), která ovšem je součástí širší hry významů, ačkoli i pro mě to ujíždí až moc jedním směrem. A ukazuje se mi znovu, že temné prvky, které mě v jejím čistě harfičkovém období občas překvapily ve videoklipech, nejsou náhoda, že v sobě tyhle strunky má, viz předešlá In The Morning, a nějak je pro sebe objevuje, což je mi sympatické, umím se k tomu vztáhnout. |
Registrace nového uživatele 
