TOP 2024 - VI. částZase se to trochu promíchalo oproti původním předpokladům. Což je fajn, tyhle finální hodnotící poslechy jsou dobrodrůžo!
METHEXIS (a musical project by Nikitas Kissonas) - Potential Deltas (2024) digi DR9, vinyl bude lepší
Jeden z vrcholů roku 2025 přišel z Řecka, v tom mám už jasno dávno. V čem nemám jasno je, kam až tohle album může vyrůst. Kdykoli si je pouštím, je ještě lepší. Jak třeba teď. Jsem lapen. Ukazuje se jak výsostná a z člověčí duše tryskající muzika je proměnlivá a nezachytitelná. Má to uvnitř, v sobě, ne zvenčí. A já jen zírám ušima. Je tady všechno, ani nechci jednotlivé složky jmenovat, chuť výsledného koktejlu je výtečná a omamná. Závany řecké exotičnosti tomu dávají ještě větší grády. Hravost a lehká ruka, poslechová nirvána. Hotovo.
5*
TUSMØRKE - Dawn Of Oberon (2024) digi DR7, vinyl bude lepší
Hodně klikatou křivku opsaly pocity vycházející z tohoto alba. První poslech řekl - bomba. Přišla deska a ukázalo se, že materiálek je nevyzpytatelný, dlouho jsme se seznamovali. Mohlo to spadnout kamkoli, ale nakonec se potvrdila prvodojmovost. Fakt bomba. S tím, že vyžaduje od posluchače aktivní účast, tahle muzika nedá nic zadarmo. Pokud chcete něco cnadného, svezete se po pár atraktivních výhledových trasách, a o to nejzajímavější ve vnitrozemí se připravíte. Nene, tady jsou toho kvanta, čím se dá opájet. Lehce nevydá, za snahu se má čím odměnit. Tohle album je unikát, holt odemykání kouzel je dovednost, které je třeba se naučit. Přitom má v sobě hodně ze skandinávského art rocku, který byl vždycky zvláštní. Takže, navazuje v tom nejlepším na tradici mnoha desítek let hudební kultury. Bomba Petera Pana.
5*
PANGAEA - Beowulf (2024) DR9
Otevřeně napíšu, že jsem čekal šmatlavý a šišlavý neo prog, co recykluje sám sebe. A ono, kurňa pane Suzuki, ne! Neo-oprog se koná, ovšem bez nectností. Pěkně vynalézavý, dynamický a dravý, břitký a dramatický. Tohle je hodně veliké překvapení. Zdivočelá energie pod pláštíkem neo-progu, kde čekám línou pohodu, tam mne rafne pěkně hladová a zubatá šelma z pralesa. Nojo, vlastně. Medvěd..
5*
BITTERDUSK - Guardián del Valle (2024) DR13 vinyl
Heavy doom jaksepatří. A přichází prosím z Chile. Španělský zpěv dává hudbě zajímavý nádech, její poslech má svoji jednoznačnost. Čeho? Kvalitativní úrovně, nevybočení z naznačeného směru, přesného vymezení žánru, muzika co slíbí, to splní. Nepotřebuje přidávat cizorodé prvky, vystačí si se svým od začátku do konce. A stejně tak od začátku do konce je solidně zábavná. Album si pouštím velice často, dává energii.
4*
PERFECT STORM - Stairs (2024) DR9
Nizozemský neo-prog, tam se mu vždycky dařilo. Tento má navrch moderní šmrnc a zároveň se v něm ozývá, kdesi v přízemí, ambientní zádumčivost. Je to velice pěkné. Vzpružující. Omlazující. Rozjasňující. Důkladnější poslech přinese mnohé pozitivní zážitky. K vrcholu kousíček chybí, dotek geniality jest dopřán jen někomu, ovšem na skvělosti díla to nic nemění.
4*
The GHOST NEXT DOOR - Classic Songs Of Death And Dismemberment (2024) DR8
Výborná ukázka metalu z Kalifornie, co nehledá cesty vpřed pomocí pokusného roubování dalších a dalších větví na kmen heavy stromu, jen aby efektně zapůsobil, ale poctivě a uvěřitelně pěkně rozvíjí podstatu. Songy mne baví po celou svoji délku, pořád se objevují dobré nápady v charismatickém podání. Nečekaný objev.
4*
CRIPPLED BLACK PHOENIX - The Wolf Changes Its Fur But Not Its Nature + Horrific Honorifics Number Two (2024) DR5
I když nijak nechci popírat, že mne tato hudba intenzívně přitahuje a provádí se mnou náramné věci, mám i své výhrady. Velké výhrady. Z hlediska schopnosti album poslouchat výhrady doslova osudové a rozhodující. Co mne nejvíc fakt nejvíc štve, že zvuk je nevábný chrchel. Tohle deska nezachrání, a ani se mi do toho po pravdě řečeno moc nechce. Navíc, u systematického zařazení do novinek je nutno uvést, že tu sice máme hned dvě alba dohromady, jenže žádné z nich není úplně plnohodnotná studiovka. 2/3 plochy zaujímají znovunahrané vlastní songy, poslední třetinu tvoří covery jiných autorů. Z pohledy vlastní tvorby tedy nula novinek. Chtěl jsem dát plný počet, ale nemohu. Chtěl jsem dát 4 hvězdy, ale taky to, kua, nende. Sorry vole, vlastně vlku, error. Rve mi to fakt srdce, vlastně slechy, ale nedá se nic dělat.
3*
COMBAT ASTRONOMY - Method And Trap (2024) DR9
Šílenci z Minnesoty. Vpravdě až děsivá a ukrutná repetitivnost motorických rytmů. Neústupná, razící si cestu vpřed. Připomínající Gigerova monstra. Cizorodá a nelidská konstrukce, co sem přišla odjinud, tím mne přivádí v rigor mortis. Slyším v tom zkázu, i oslůavu této zkázy. Tanec v ruinách. Něco tak protismyslného jsem dlouho nezažil. Postapo soundtrack. Z toho se musím voklepat. Hu! Tohle nejsou normální 3*, tohle jsou 1* a 5* současně, děleny dvěma.
3*
NAUTILUS - When Time Is Just A Word (2024)
Selanka. Sladká a lepkavá. Klávesuje se odnikud nikam, zpívánkuje se odnikam do nikudy. Ztracená a zacyklená hudební bezradnost. Abych kapele nekřivdil, občas si tam střihnou pěkné sólo na kytaru. Ale zbytek je tak generický, až mám podezření, že to vyprodukovala elektronická mašina, ne člověk. Stačilo nadatlovat něco jako "synth, new age, space". Hledám jediný důvod, proč dát aspoň 2 hvězdy, leč nenacházím. Smůla kapitáne, do ponorky ti zatéká a klesáš ke dnu..
1*
ULVER - Liminal Animals (2024)
Polovzkříšená hudební mrtvola, zombie pajdavec. Pro úsporu času jen zopakuji: Hm, není to tak otravné jako The Assassination Of Julius Caesar (2017). Je to jen kompletně opsané (DEPECHE MODE & DAFT PUNK) a nudné. Jedna hvězda, víc ani ťuk.
1*
|
Registrace nového uživatele 
