AntonyDT mě znechutili tématem. Do té doby jsem pořád byla otevřená dát jim v obnovené sestavě šanci, ale u prvního singlu se ve mně všechno naježilo, vypnula jsem ho - na další Portnoyovy noční můry prostě nejsem zvědavá. Pak jsem si v sobě ještě rovnala, jestli to jako není nějaké moje téma a tak (je, samozřejmě)... a dospěla jsem k závěru, že si klidně můžu porovnat, co je moje, a současně je poslat do prdele. Nemusím jít proti sobě, jen abych ukázala, jak jsem v pohodě a nad věcí. Nejsem. Šáhli mi do života fest tehdy před lety a už se to nikdy úplně nespraví, tak mají smolíka. Hudebně jdou na jistotu, vrací se ke svému, což pro mě zajímavé není, takže i studijní zvědavost jako důvod poslechu novinky padá. Nezájem.
Nikomu radost neberu, máme rozličné životní trajektorie. Pro každého znamená stejná hudba něco úplně jiného a jinak ji slyší. Tohle je pro mě fascinující a je to taky důvod, proč se vypisuju. Tož tak. |