Metalový bonusRok 1984 byl pro metal docela zajímavý, ještě v něm - a u písmenka C - chvíli zůstanu s debutem kapely, kterou už z jiných nahrávek trochu znám. Očekávám něco originálního, mimo vytyčené trendy.
CELTIC FROST - Morbid Tales (1984)
Mělčí, tenčí dojem než z alba Monotheist (2006), tady se v čase rostlo a houstlo, žádné rozmělňování. Hudba je komplexní a rozvážná, připadá mi, že muzikanti celou dobu ví, co dělají, a děje se toho dost na všech rovinách. Nevrší se tu na sebe jednotlivé minuty, sloka refrén sólo, tohle je prokomponovaný celek. Vnímat jednotlivé nástroje izolovaně nemá smysl, přesto si jasně všímám, že jsou všichni vážně dobří. U dosavadních skupin (prakticky všech, snad vyjma IRON MAIDEN) obvykle někdo vyčníval, táhl album dopředu nebo přímo vlekl zbytek kapely za sebou, tady ne. Má to kosti, maso i oděv - zřetelnou strukturu, melodické a rytmické nápady, atmosféru. Cesta lesem za soumraku, kdy člověk cítí různou hutnost podloží, proměny ovzduší, tíhu a pohyby pláště. A je to trochu pochmurné, znepokojivé - na hraně, což je možná působivější než humpolácké bu bu bu. Sem lze vstupovat opakovaně a nacházet vždy něco nového. Žánrově nezařaditelné, v rámci osmdesátek moc ničemu nepodobné. |