Přátelé, tudy nePoslechla jsem dvě novinky a padla na mě taková trudnomyslnost, až jsem si vzpomněla na broučky v chaloupce pod jalovcem. Něco tak studeného, bezútěšného a nudného se hned tak nevidí. Nejde jenom o náladu - většinou mě na duchu pozvedne, když si pustím něco, co rezonuje s aktuální atmosférou, a ona zkrátka panuje zima, tma a nevlídno... jenže tahle hudba je prostě mrtvá, nehybná. Bez odkazu (tůdle, nic nebude), jen jako varování, čemu se vyhnout:
BLACK NARCISSUS - There Lingers One Who's Long Forgotten (2025)
Postrock z Belgie. Únavný přechod mlžných hor, na jehož konci vůbec nic a nikdo nečeká.
WØLZT - Tapes From The Maze (2024)
Francie, dark ambient. Mátožné bloudění ve skladu filmových kulis, kterým se prohání ledový vítr.
P.S.: Neměl by někdo míč? |