Tak to kolikrát neví jistě ani autor, jestli něco opravdu sám vymyslel, nebo to kdysi dávno někde zaslechl. Tak či onak, každé slovo má v sobě různé významy a možné asociace. Některé víc, třeba zrovna hvězdy, některé míň, například obrubník. Zatímco v běžném vyjadřování je důležitý hlavně přímý význam, tedy to, co slovo označuje (když si člověk píše nákupní seznam nebo vykládá, jak mu málem ujel vlak), v textu poetickém jsou podstatné asociace a jejich propojení.
Je pravda, že v takové hvězdné obloze může každý vidět něco jiného a že si to tam do velké míry sami promítáme (i když třeba Mácha pracuje s věcnou znalostí, že světlo, které vidíme, může patřit dávno vyhaslé hvězdě), to se ukazuje i v představě souhvězdí a příbězích kolem, viz zde oblíbený Souboj Titánů. Ale ty příběhy jsou sdílené, stejně jako slovní významy. Cokoli může znamenat cokoli, jak s oblibou říká Antony... a přece by bylo příliš odvážné vidět v textu Ho, Ho, Watanay líčení dopravní zácpy na D1, kupříkladu (jsem si jistá, že někteří nejmenovaní by to dokázali :)).
Každé slovo má kolem sebe vějíř možných asociací. Hvězdy můžeme vnímat jako vzdálené, netečné, nebo naopak jako něco blízkého, důvěrně známého. Obojí má opodstatnění. Svit, záře, jas, blikání, mrkání, třpyt... něco z toho asociuje záchytný bod, něco zase nestálost a proměnlivost. V určitém spojení se některé tyto významy posílí a jiné upozadí. Tímto způsobem vyvstává celkové vyznění textu, jeho atmosféra. Z významů, které v textu (písňovém, poetickém) nejsou obsaženy doslova, ale přece jsou tam přítomny. Něco z pocitů bude vždycky ryze osobní, hodně je toho sdíleného - jazyk si nikdo nevymyslel sám (jasně, výjimky v umění jsou).
Proto je vlastně docela šikovné, když si člověk překládá text z cizího jazyka po jednotlivých slovech. Protože v poetickém textu je u každého slova potenciálně důležitý jeho kompletní význam, každý přidružený významový rys se může asociativně spojit s jiným. Když se potom podíváme na text jako celek, některá taková spojení se budou opakovat, budou zřetelnější. Text bude díky tomu působit třeba teskně, nebo rozervaně, nebo odevzdaně... a má to určitý podklad, ačkoli "doslova" hovoří o něčem jiném - třeba o vyklízení bytu a životě, který se vejde do šesti zmačkaných krabic. |
Registrace nového uživatele 
