Vytáhnul jsem dlouho neslyšené album:
Mike OLDFIELD - The Killing Fields (Original Film Soundtrack) (1984) Black vinyl, 1st Japan edition, Virgin 25VB-1017
Asi nejzvláštnější Mikeho věc, snad spolu s Amarok (1990). Současně ale jedna z nejinteresantnějších. Kdysi jsem si nahrávku pořídil na CD a nelíbila. Jenže, jak léta plynou, vkus se proměňuje. U někoho kostnatí a křiví se, takže mysl postižená rachitidou raději počítá rytmy a kádruje instrumentální schopnosti, jiný se naopak uvolňuje a otevírá mimosmyslovým sdělením. Díky druhé schopnosti si užívám daleko víc muziky, než kdykoli. A dneska ráno mne tohle album natolik dostalo, že jsem byl ochoten odpřisáhnout, že jde o nejlepší ODFIELDovu nahrávku vůbec. No ty koky.
Když už nic jiného, mistrně zvládnuté ambientní disonance prokazují Mistrovu všestrannost. Je jen málo hudebních autorů projevujících takový stylový záběr, navíc na takové úrovni. Obdivuhodné.
Deska prakticky v Mint stavu. Nikdo si to nepouštěl.. Ale já jo!


|