JudithAd akademici
Svého času jsem v rámci naivní představy, že se něco přínosného dozvím, studoval celkem dost jejich pojednání. Dozvěděl jsem se akorát, že moře chytře se tvářících žvástů nemá břehů ni dna, nemá smyslu ni opodstatnění. Kydy pro kydy. V podstatě také přínosné zjištění. Slepé, nepružné, do sebe zavinuté nic. - velice trefný bonmot.
Ad kritika
Ano, to je riziko. Ale já neodpovídám za vztahovačnost druhých. To bych nesměl říct vůbec nic. Vždycky se najde někdo, kdo na osten jinam mířený sebetrýznivě nabodává své vlastní bolestínsky chytlavé ego. A co já s tím? Nésu amorfní přihrbená guma, své názory, promyšlené postoje a zjištěné skutečnosti sděluji otevřeně a upřímně. Předpokládám, že diskutuji s dospělými svéprávnými lidmi, kteří jsou obdařeni patřičným vědomím sebe sama. Přecenil-li jsem jejich schopnosti, a oni neunesli tíhu diskuze, nedá se nic dělat. Šanci dostali.
ad "jak chci (a mohu) působit tam, kde reálně působím."
Myslím, že je to úplně jednoduché. Mluvím-li obecně, píšu oni. Mluvím-li konkrétně, jmenuji, případně reaguji bezprostředně.
Mně žádné okénko nepřipadá drzé. Nepotřebuji se ostentativně urážet, jako někteří "oni". Nebo mám sakra jmenovat?
:) |