slavaZmínil jsi něco tímto směrem víckrát. Připadá mi, jak tě znám, že zkrátka cítíš se světem tolik, až je možná někdy těžké být jeho součástí. Vědomí nesamozřejmosti života, z něhož plyne úžas rozverný (známe tvoje vtípky :)) i moudrý, tušení jiných sfér, ale spojené s velkou vnímavostí vůči pozemským věcem, takže ústí do laskavé sounáležitosti, takhle nějak si tě ve svojí růžové medvědí hlavě maluju. A zdá se mi to jako parádní nastavení pro zralý věk, zvláště v kombinaci s drobotinou v rodině a jejich otevřenými hlavičkami. Myslím, že můžeš mít před sebou zdaleka nejšťastnější roky vůbec...
Mně byly vždycky sympatické směry, které uznávají dualitu rovnocenných sil, to ta Váha ve mně, a miluju chasidská vyprávění, venkovské jurodivé pokusy vypořádat se omezenými prostředky a leckdy velmi zemitě s něčím nekonečně vznešeným. Pro mě je posvátno rozestřeno do světa jako posešívaná přikrývka. Člověk naráží na střípky svátosti tam, kde by to nejmíň čekal. |
Registrace nového uživatele 
