AntonyNo, hlavně je pro velkou část hudebních vědců naprosto marginální populární hudba jako taková, elektrickou kytaru mají asi na úrovni bzučení mouchy na skle, to je pak těžké chtít, aby vnímali subtilní rozdíly v rámci jednoho žánru něčeho, co neuznávají jako celek.
V našem akademickém prostředí je obecně problém, že je to tady prostě malé. Chybí nadhled, velkorysost, duchaplnost vůbec, a přitom bys ji právě zde (oprávněně) čekal. A pokřivené manýry prosakují i do amatérského, rádoby poučeného psaní o hudbě. Například manévr, kdy vyzdvihnu určitého interpreta, odhalím v něm mimořádnou kvalitu - a sám se tímto gestem pasuji do role znalce, který onu kvalitu rozeznal a dokáže ji ocenit. Prostě si plácám vlastní játra skrze to, že slyším něco, co "není pro každého", k čemu je třeba se "proposlouchat" atd. Netýká se to všech, ale z některých lidí je cítit na hony, že rádi poslouchají hlavně sami sebe, kterak obšírně mudrují.
Na druhou stranu jsem si už před časem všimla, jak si fanoušci, kteří se věnují právě metalu (tady mluvím o mezinárodní scéně), počínají mnohdy až školometsky. Metal Archives například - skvělý zdroj, pečlivě vedený, ale jako by zamrzli v devatenáctém století s jeho badatelským přístupem. Většina přehledových pojednání o vývoji metalu je metodologicky na úrovni, jaká se provozovala před sto lety. Až mě to zaráží. Protože ti lidi jsou evidentně bystří, ale jako by se snažili napasovat do přístupu, jaký se uznával ve škole, do většinových hodnot, s kterými je metal sám vlastně v konfliktu. |
Registrace nového uživatele 
