TOP 2024 - X. částTož, tadyk valím desátou desítku loňských špeků. De to trochu ztuha, kolečka mi vrzají. Jsou tu tři skvělé pětky, dvě trošku kompromisní čtverky, hodně trojek a jedna šmudla dvojka.
PAPANGU - Lampião Rei (2024) vinyl
Eklektická muzika z Brazílie. Kde jinde člověk uslyší ethno, jazz, avantgarde electronic, prog rock, zeuhl, metal, growling, portugalštinu a tisíce další hudebně sdělných střípků. To vše se klidě vymotá v jediné skladbě a přitom výsledek vůbec nepůsobí chaoticky ani roztříštěně. Volně a vzdáleně bych srovnal s více jazzovou podobou SLEEPYTIME GORILLA MUSEUM. Nečekaně skvělá věc, která opakovanými poslechy vyrostla do absolutně nejvyšších sfér. 100% bomba. Jako vlastník vinylové podoby ala vyzdvihuji grafické provedení a zvuk fyzického provedení.
5*
GODS & PUNKS - Death (2024) vinyl super, digi DR10
Hodně velký retro, hodně hustý retro a navíc exotický a moje oblíbený. Tím je zaděláno. Skupina je z Rio De Janeira v Brazílii, ale tato skutečnost se v její hudbě nijak neodráží. Zato žádostivost po starosvětském rocku je patrná nepřeslechnutelně. Stylizace se propjevovala až tak, že u předchozích alb byly uváděny fiktivní roky vydání ze sedmdesátkové dekády minulého století. Zde máme k dispozici psychedelický fuzzy hard rock podaný s velmi uvěřitelnou patinou a hlavně s přirozenou spontaneitou a tvůrčí dovedností. Jde to z nich zdánlivě samo, a konkrétně tato vlastnost muzikální splývavosti mne vždy dostává na samý vrchol libosti. Což po zásluze hodnotím na maximem hvězd. Při poslechu jsem si uvědomil, že deska mi atmosférou připomíná feeling raných JUDAS PRIEST na jejich prvních dvou třech albech. To je další betelný retro. Jako bonus dodám, že skupina následné Death Expansion Pack - EP (2024) dala majitelům vinylu k dispozici zdarma.
5*
SEMIRAMIS - La fine non esiste (2024) DR6
Skupina vydala dvě studiová alba. Jedno v roce 1973 a druhé po jedenapadesáti letech. I takové věci se dějí, zejména v Itálii. Další důležitá věc je, že první album znamenalo legendární počin RPI, to druhé není o nic slabší. Asi je správné vydat jedenkrát za půlstoletí geniální kousek, než rozptýlit talent na loučce marných snah. Jedno z TOP alb roku, není pochyb. A je úplně jedno, že z původní sestavy zůstal pouhý jeden člověk, bubeník Paolo Faenza. Duch kapely jest stále přítomen v nezměněné formě. Jak DR napovídá, vinyl je nezbytnost, zde se nechám rád donutit.
5*
Jon ANDERSON & The BAND GEEKS - True (2024) DR6
Jedna z nejvíce probíranějších nahrávek roku, když už nic jiného. Taky křivka pocitové libosti kmitala pěkně divoce. Nejdřív nadšení, pak rychlý propad kvůli oposlouchání, nakonec přece jen potěšující benefice. YES jsou tam ve skutečnosti znát střízlivě jako podprahová asociace. Zbytek je Jon umírněný ve svém sluníčkářství, takže je snesitelný. Je to pořád líbivé až nasládlé, ale konkrétně jemu to věřím, necítím pózu. Nahrávku si dokážu užít a to je hlavní. Vinyl rip je nutností, zpraseným zvykem (překlep ponechán) převedl Anderson ezoteriku v ezoterorizmus.
4*
NEKTAR - Mission To Mars (2024) DR7
Letitá kapela z UK a jejich 16. studiovka. Kapela vznikla roku 1969 v Hamburgu, a i když to jsou Angláni, hodně se stylizovali psychedelicky krautrockově. Však dodnes v nich slyším cosi z pozdějších BIRTH CONTROL. Album obsahuje 4 dlouhé kompozice, které jsou zcela v duchu starobylého art rocku s místy trochu nejistým zpěvem. Jediné, a to zásadní, co se jim da vyčíst je zvuk. DR7 se projevuje rozdrceností kontur a hrbolatostí křivek, jež měly být ladné. Samotná hudba je nevyrovnaná, jsou zde vynikající momenty i poněkud rozpačitější místa. Možná by do sáhla výše, ta čtverka by měla šanci, ale diskomfort při poslechu moje zážitky brzdí. Vinyl existuje, nejsem však přesvědčen, že zrovna zde je nutné jej vlastnit. Edit: těsně před zvěčněním na veřejnosti tu čtverku dávám.
4*
ACTIONFREDAG - Turist i eget liv (2024) DR9
Avantgardní fusion z Norska dlouho aspirovala do TOP 2024. Ale pořád mne cosi rušilo. V očekávání jak se to vyvrbí jim vyšlo vzápětí další album. I díky němu se ukázalo, že se mi u této muziky nedostává splývavosti a samozřejmosti. Celé je to drkotavé, jak trakař na hrbolaté polní cestě. Z poslechu jsem celý vytřepaný, a to ani u fusion není úplně ono. Album mělo u mne zpočátku našlápnuto, ale opakované poslechy korigovaly toto nadšení na lepší průměr.
3*
ACTIONFREDAG - Lys fremtid i mørke (2024) DR11
Druhé album norského Canterbury vznikalo v novějším období. Turist i eget liv byl nahrán na podzim 2020, mix proveden na jaře 2021, vyšel 4.10.2024, kdežto dvojka se realizovala v rozmezí 2023-24 a vyšla 8.12.2024. Stejně jako u debutu zde figuruje plejáda famózních muzikantů z uznávaných souborů srandinávského (překlep ponechán úmyslně.. :)) rocku, a stejně jako u debutu je produkt poněkud žmolkovatý.
3*
RED SAND - Pain't Box (2024) DR8
Snaživý prog rock, co disponuje i špetkou čehosi svého, povzbuzujícího. To znamená, že se pod povrchem hladiny s olejovými duhovými skvrnami občas něco zableskne. Sáhneš do hloubky, ale brzy narazíš na písčité dno, kde někdo nechal barevné sklíčko. Ani drahokam, ani perla, nic takového. Místo bezbřehého oceánu zážitků tu máme nazdobené brouzdaliště pro zážitky bezpečně omezené. No, co by člověk nedal aspoň za trochu osvěžení. Původně velmi nadějné, ale nakonec slabá trojka.
3*
Brant BJORK TRIO - Once Upon A Time In The Desert (2024) DR9
Týpek, co mi hudebně dělá většinou velmi dobře. Hraje relativně jednoduše a pořád tak nějak podobně úsporně. Songy zaujmou hypnotizujícím opakováním hrubého riffu a skoro až vykostěnou kytarou. Stejně tak zpěv, aranže, rytmika.. Akorát na posledních dvou deskách zkouší experimentovat a obohacovat, což samo o sobě není špatně, akorát Brant tak nějak zmatněl. Je jenom jako svůj odlesk na zvlněné hladině. Ačkoli se na novince jakoby vrací zpět, tak do stejné řeky nevstoupil.
3*
BLIND EGO - The Hunting Party (2024) DR5
Poslech této mnou očekávané nahrávky probíhal vždy nějak takto: zhruba po třetině si říkám, cože mi to tu už nějakou chvíli hraje a nepřitahuje pozornost? Aha, Germáni BLING EGO. To mělo bejt dobrý! Vyčkávám tedy dál, jestli se nezačne něco dít. Ale hluché klišé, byť dovedné, mne nepřesvědčí. Muzika prošumí až do konce a nezanechá ni stopy, ni záseku. Jako by nebyla. Formálně všechno správně, účinek se nedostavil. Častý to jev, hrát umí každý, stylové návyky se nacvičí, potřebné postupy provedou, mechanická rutina v mezích zažitých zvyklostí jest odehrána. Kreativita s tvůrčím duchem však sedí doma a motají palci, nebyli přizváni. Vzniklý zvukový útvar vyhlíží nepotřebně a nechce se mi jej více poslouchat. Zvuk produktu láme vaz definitivně.
2* |
Registrace nového uživatele 
