puschpullMohu ti podat ruku. Mám to stejně. Životní minimalizmus nevnímám jako odepření požitků. Ale o určení potřebného minima okruhů a v něm se snažit o dosažení toho nevyššího požitku. Vyloučil jsem kvanta věcí, o nichž vím, že nejsou pro mne. A toho, co mne opravdu naplňuje, se držím. Hudba, literatura, film, umění obecně. Zážitky v přírodě. Poznávání principů sociálního světa. Svobodná mysl, neustálá mentální aktivita. Rozeznávání dobrého od špatného. Nedělání kompromisů tam, kde je to proti mravnímu smyslu bytí. Pronikání do hloubi problematiky, jež mne zajímá. Znažím se o vertikální znalosti s horizontálními propojkami, aby se moje snaha nerozpliznula v tenké vrstvě po velké ploše. Raději v daných tématech být skálou, na níž lze stavět, než beztvarou amorfou, co se snaží tvářit, že rozumí všemu, ale oporu nedává.
No, těžko se to vyjadřuje.. Nezávislost, svoboda a jasný mravní řád. Nejvyšší hodnoty.
Než bych zaprasil každodenním nákupem laciných pochutin v supermarketu, budu žít v klidu žít několik týdnů střídmě, a pak si dám domácí kachnu. Odříkání má smysl v tom co přináší, ne v tom co bere. |