Životní cyklus softwarových objektů je další výbornou Chiangovou povídkou. Nemám proti ní žádné výhrady, zase jsem mu to žral i s navijákem.
Krvavý déšť je nejlepší z domácích povídek, i když netrpí přílišnou originalitou.
J. R. je do jisté míry tím nejlepším, co jsem od Zábrodského četl. Jistě, pointa mi došla hned na první stránce, ale ani krev a porno scéna mi tentokrát nevadily. Jen ten konžský konec to všechno zazdil.
Zrkadlo z ¾adu také nejdříve vypadalo dobře, ale ke konci už jsem si tím nebyl moc jistý.
Mezi orlem a vlkem je fantasy, která nenadchne, ale ani neurazí. Škoda, že si autoři nenechávají pointu až na závěr. Tady bylo také jasné, jak to skončí, víc jak půl stránky předem.
Podnájemník mi přišel jako třetí celkem povedená povídka v časopise. Co se týče takhle krátkých prací, většinou skončí dříve, než mne stihnou něčím zaujmout. Což tady neplatí.
Rozhovor s Chiangem je výborný, Fantastická věda si stabilně drží laťku velmi vysoko, Adamovičovy vzpomínky také nejsou marné, mimozemšťané ve filmu ujdou, píárko o Saxaně by potřebovalo nějakého autora místo těch reklamních odborníků, co ho zřejmě dávají dohromady (jinak nic proti střípkům z natáčení trikového filmu nemám), zato Vivisektor působí dojmem, že kromě seriálů a knížek pro děti už u nás žádná fantastika nevychází. |