Chci být jednou první, tak zatím neúplné hodnocení.
Saladin Ahmed: Tajemství chatrče Abdela Jameely - Já, jako nevěřící pes, nedokážu posoudit, zda to je původní námět a nebo zda je to jen převyprávěná muslimská legenda, každopádně to není fantastika.
Fajn, fajn ukážeme světu, že nejsme takové svině a zařadíme na web i povídku od někoho kdo píše o al-iláhovi. Vždyť on se snaží i diplom z jazyka našeho rodného z univerzity má. To si asi řekli v USA. Ale předpokládám, že až to bude hodnotit někdo chytřejší a sečtělejší, tak v tom najde nějaké mistrné parafráze a hluboké myšlenky, co naplat já je nenašel :-( Pěkné ilustrace, škoda že malíř nenakreslil manželku poustevníka. :-) Velikost písma je menší než u jiných povídek.
Martin Moudrý: Cena života - Jméno Martina Moudrého my není neznáme, ač jsem od něj nic předtím nečetl, alespoň myslím. Tento autor má řadu odpůrců, kteří neváhají vždy nejen na Fantasy Planet vyjádřit svůj názor na jeho dílo a celý jeho život. Ale má i svůj fanklub na Okounu a je to autor který není možná nejlepší v ČR, ale dokázal kolem sebe vytvořit určitou auru, takže se stal vlastně hvězdným hostem domácí sekce. Zajímavé je také to, že má 7 vydaných knih a toto je teprve jeho druhá vydaná povídka. U povídky bych hlavně ocenil atmosféru, nevím proč, ale my Češi prostě milujeme zmar a zkázu a pokud je navíc radioaktivní, tak to nějak rezonuje v naších duších. Znáte (PC hru) Fallout ? Tak to jste skoro doma. Prostředí je v povídce vykresleno velice barvitě a je jen škoda, že pointa není moc originální. Až to bude hodnotit někdo druhý, určitě si vzpomene na konkretní názvy povídek a knih s podobnou pointu. Nebylo to zlé, ale vedle povídek jako Na druhém břehu knihovny (Pevnost 2010/02) nebo Malířů zátiší se nemusíte bát (Ikarie 2010/01) bych ji nezařadil. A asi si na ní za rok nevzpomenu a možná, že už za měsíc bude z hlavy pryč. Škoda :-( Ilustrace pěkné.
Jana Řečková: Houby - Krátká povídka, která má strhující děj a celou dobu jsem si říkal, jak to asi skončí. Čtu teď paralelně i Zlatého muže od PKD a právě "šílenost" prostředí podána s takovou samozřejmostí je podobná. Jen je rozdíl, že PKD má pointy silné jako polibek od násady krumpáče a nebo je to prostředí tak zajímavé, že už není ani nějaké důkladné rozuzlení potřeba. Tady to nějak vyzní do ztracena.
Pavel Houser: Výcvik archeologických psů - Kdyby tohle vyšlo v nějakém jiném magazínu a nevěděl jsem, že je to fikce, klidně bych tomu uvěřil. Krátké a dobré.
Tentokrát potěšila i publicistika. Prattchet, je tu i nějaký rozhovor a pěkný článek o J. F. Cameronovi. Jen škoda, že ve vivisektoru nevychází více recenzí na normální neupírskou literaturu. Počet stránek této sekce je slušný, ale nevím na kolik jsou přínosné recenze upírské literatury. Vím, že toho vychází hodně, ale takovou knihu bych si prostě nikdy nekoupil, tak nepotřebuji ani číst ani recenzi, která končí hodnocením jednou hvězdičkou. Kdyby alespoň ty recenze upírů psal Pavlovský ...
Obálka je opravdu povedená. Snad už jen nějaký parciální lak na logo a na zvýraznění struktury ilustrace a možná naopak matovací lak a ... nene plácám kraviny. Hlavně odstranit ty věčné a všudypřítomné rámce - každý obrázek je v rámečku. Alespoň u grafiky v záhlaví každé stránky. Jak by to bylo krásné, kdyby to nemělo ten rámeček ! Grafika "domácí SF" a "zahraniční SF" je na 2/3 stránek. Dva upravené soubory a 2/3 stránek by hned vypadalo normálně. A nebo jsou ty rámečky důležité ? Pozicujete do bloku za pomocí rámců ? Nejdou ty rámce udělat jako netisknutelné jen v editoru viditelné ?
Tak první předskokan vyrazil na můstek, stopa už je projetá a teď mohou psát mistři v oboru DrVenkman a Slarque. |