XB srpenNu, Indukci není co do čtivosti ani po obsahové stránce co vyknout. Egan je prostě Egan, jenže... musím dát neldemu zapravdu.Toto je Egan třetího tisícíletí: rozumný, klidný, vizionářský. Ten Egan let devadesátých, vášnivý, zuřivě fabulující, nutící čtenáře přehodnotit chápání některých základních pojmů matematiky a fyziky (Město permutací, Věčný atentátník, Do tmy) mi chutnal přecejen o ždibínek víc.
Povídka Džbán dobré vůle přímo přetéká klasickými proprietami space opery: lidstvo trpící pod nadvládou mimozemské rasy, úlová mysl, hledání lukrativních technologií na cizích planetách. Ale ve výsledku to space opera není, chybí tu velkolepé bitvy, politické intriky a patos. Spíš je to taková SF bez přívlastku, která ale rozhodně za přečtení stojí. Malá bohyně je kaleidoskop vizí z blízké budoucnosti indického subkontinentu, který reáliemi slibuje víc, než potom nabídne v příběhu. Ale to už je prostě McDonaldův způsob psaní a buďte si jisti, že on takový text dokáže bez problému ukočírovat.
Do domácí sekce možná konečně začal vát (jak říkáme my, čtenáři XB-1) nový, svěží vítr. Ze čtyř domácích povídek mi slabá přišla jen ta z pera bezkonkurenčně nejzkušenějsí autorky. Annin čas je páté přes deváté a ještě jednou přes páté, čerstvě se zjevivší nepřátelé si o tři řádky níže padnou kolem krku, nadhozené záhady se o tři řádky níže vysvětlí, slibně započaté rozhovory o tři řádky níže skončí. Ještě že Jana Rečková vládně mistrně jazykem a charaktery postav, jinak by to imho moc čitelné nebylo. Jméno Radek Dastych je mi zcela neznámé a Legie o něm taky mlčí, takže mi nic nebrání napsat: na debutanta dobré! Jistě, hlavní dějová linie Osudového pádu (pointu nevyjímaje), je trochu klišovitá, ale dobré nápady tu jsou a vypravěčské buňky také. Držím palce do budoucna. I ¼udovíta Platu si troufám stále řadit mezi onen svěží vítr. Ten v tomto čísle povídkou Katedrála dokazuje, že umí napsat i svižný, čtivý text s úderným koncem. A nakonec to nejlepší: Spi sladce, Joe je po hooodně dlouhé době domácí povídka nebojící se porušit pravidla žánru a zabrnkat tím čtenáři trochu na nervy. Možná mohla text ještě trochu ozvláštnit volba jiného než „zaručeně amerického(TM)“ prostředí, ale to už bych byl odporný hnidopich. Z letos doposud publikovaných účastníků soutěže XB-1 je toto můj horký favorit na medailové pozice, ne-li na vítěze.
|
Registrace nového uživatele 
