Indukce je výborná povídka, ale Eganův Axiomat jsem četl krátce po jeho českém vydání a několik povídek mi dosud tkví v hlavě. Pochybuji, že by se to mohlo podařit téhle.
Džbán dobré vůle je slušná povídka s pár dobrými nápady (např. zničení pozemské ekonomiky přes patenty, takhle vypadá invaze v době ekonomické krize).
Malá bohyně mě dlouho naprosto nudila a pokračoval jsem jen proto, že ostatní povídky jsem měl už dávno přečtené a nic jiného jsem si dnes s sebou nevzal. Až po dlouhých deseti stránkách úvodu se tam začalo něco zajímavého dít. Pak už mi to přišlo dobré, ale větší část povídky jsem prostě přemýšlel, jestli se na to nevykašlat a nejít třeba uklízet...
Annin čas je prapodivná směs několika motivů, jako by Jana Rečková jela na automat. Řemeslně dobré, ale obsahově ne.
Katedrála je krátká povídka z verze budoucnosti, která mě docela děsí. Ale nápad obrany církevních památek je výborný a jeho použití pak velice logické.
Osudový pád je také velmi dobrá povídka, snad jen začátek chtěl trochu oživit. Tady jsou nejdřív jen samé dlouhé popisné odstavce a to se potom do toho člověk tak dobře nezačte.
Spi sladce, Joe je také povedená povídka, ale ten závěr (posledních pár odstavců se snem) jsem nějak nepochopil. Třeba je chyba na mé straně. :-/ |