Lidé z prosincové X-BTohle číslo je zabiják. Tedy alespoň co se zahraniční sekce týče.
Především je tu plnohodnotný Egan. Žádná polovičatá Indukce, Krystalové noci maji nezaměnitelný tah na branku a pointu, která (troufám si říct) hrábne daleko za představivost většiny čtenářů. Ale to není všechno, o pozici nejlepší povídky se totiž uchází i Smrtilka. Co Kosmatkovi (a Poorovi, abych byl přesný) chybí na vědeckém wow-efektu (a to není mnoho), nahání o třídu lepšími postavami, dialogy a vůbec... Skoro mám chuť napsat, že v Kosmatka je lepší vypravěč a že i obyčejné věci dokáže nazírat literárně zajímavou perspektivou, což je vlastnost zdobící spíše nežánrové autory, než ty ze stránek XB-1. Ale to ještě pořád není všechno. Pravda na Kamenné zdi se se mnou sice maličko míjí subžánrem, ale sugestivnost některých obrazů je nadsubžánrová... Jen škoda, že jedna z ilustrací trochu spoiluje. Nejslabším článkem řetězu ze zahraniční sekce je Nepřetrhni řetěz. Má-li být Lavie Tidhar reprezentantem nové silné generace autorů (nebo jak se to píše v tom medailonku), měl se na stránky časopisu uvést něčím průraznějším.
Asi časem dokonverguju k neldeho přístupu a nebudu se vyjadřovat k domácí sekci. Souhlasím sice s mambii, že autor potřebuje zpětnou vazbu, ale – mezi námi – takoví ostřílení harcovníci asi na mé žbrblání zvědaví nejsou. Nu, k Mít tu nemoc a Voršile můžu ještě utrousit pár slov o silných a závažných tématech, želbohu trochu literárně suše (ale ne špatně, to bych křivdil) sepsaných. (Na počátku 90tých let jsem jako kluk měl pocit, že VŠECHNA domácí sci-fi je přesně takováto.) Ale co napsat k Lidem z Marin-Gotte? Zpětné vazby na Zábrodského povídky jsou na netu tuny (lze vypozorovat i na Legii.info, že hodnocení povídek je nepřímo úměrné počtu análních znásilnění ocelovou trubkou), ale efekt na tvorbu veškerý žádný. A přitom: některé pasáže jsou opět výborné.
K publicistice jen jedna glosa: smekám před Pavlem Houserem. Výborný článek. |
Registrace nového uživatele 
