Nepřetrhni řetěz dokazuje, že rikša je v současnosti běžnějším hrdinou sci-fi než třeba pilot mezihvězdné lodě. Jako by povídkou autor chtěl něco sdělit, ale pak si to rozmyslel a nechal to být. Když už dává do názvu celistvost řetězu, tak jsem čekal, že ji nějak použije. A ono nic.
Smrtilka (z čeho vznikl ten český název?) je perfektní. A je odvyprávěný tak suverénně, že v něm ten entomologicko-evoluční motiv ani nevypadá jako hlavní problém smutného hrdiny povídky.
Pravda na Kamenné zdi dokládá, že sem tam i nějaký autor fantasy má fantazii. Místo další z variací na hrstku žánrových motivů přichází se zajímavou hrdinkou, která sice dopadne tak, jak jsem hned na začátku očekával, ale není to pointou a dovádí to příběh do úplně jiných dimenzí. Skoro tak daleko, jako druhá z ilustrací.
Krystalové noci (proč mám dojem, že autor myslel spíš Křišťálové noci?) jsou zase starý dobrý hard-Egan, který myslí dál, než většina sci-fi spisovatelů, a ještě se orientuje v odborném žargonu. A běžné téma UI dovedl do pravděpodobnějších končin.
Voršila, dobračka od kosti není nejen na obálce, ale ani v obsahu. Nestojí tedy ani za zmínku? To bych neřekl. Je to sice takový odlehčený humorný kousek, ale mám strach, jestli do podobného světa vážně nesměřujeme.
Lidé z Marin-Gotte – ue hmae vch!!!
Mít tu nemoc je celkem dobrá povídka, ale nějak nemám co k ní dodat.
Článek o Eganových povídkách bych klidně bral i několikrát delší.
Celkově tedy tři špičkové povídky, další tři, které neurazí ani nenadchnou, a jeden opruz.
A zase jako DrVenkman přes kopírák. ;-) |
Registrace nového uživatele 
