Balfour a Meriwether v příběhu kábulského upíra zavádí pravidelné čtenáře do známých kulis Londýna 80. let devatenáctého století, ve kterých se rýsuje něco mezi akční komedií a detektivkou. Výborný je třeba už vztah hlavních hrdinů se třetí nejdůležitější postavou povídky, kterou je ruská carevna. Velmi dobré čtení.
Hluboký ponor je krátkou mrazivě klaustrofobní podvodní hororovou povídkou, ve které se toho moc nestane, ale autor dokáže suverénně zahustit atmosféru.
Johannes Cabal a vichrný den je povídka s hororovým námětem a humoristickým podáním. V rozhovoru s autorem i recenzi na první z románové trilogie se píše, že Johannes Cabal je hajzl, ale v téhle povídce jsem si toho nějak nevšiml. Ale bavil jsem se u ní dobře.
Stín nad řádem Jaguára se odehrává v jakési podivné budoucnosti na území dnešního Mexika a vypadá spíš jako starověká fantasy. Temná, temnější než řada hororů. Ono v tomto čísle vesměs není o hororové prvky nouze.
Pouliční lezci jsou suverénně nejdelší povídkou v čísle a stejně suverénně jsou nejlepší. Už si ani nevzpomínám, kdy jsem to naposledy prohlásil o domácí povídce. Další akčně detektivní sci-fi případ brněnské zvláštní jednotky PV (viz Operace Picasso) se prostě Nečasovi opět hodně povedl.
Planeta na prodej byla kupodivu přeložena ze slovenštiny do češtiny a není tím, čím se ze začátku zdá být. A v tom, čím je, má jedinou klasickou vadu, že podobně jako žánrové filmy spoléhá na příliš mnoho náhod a plán tak perfektní, že by se při realizaci určitě nikdo neodchýlil od očekávané reakce. Jenže ve skutečnosti i ty nejpečlivější plány selhávají (aktuálně viz Madagaskar 3 :-)). Jinak velmi dobrá povídka. |