Neboť delirium lásky sužuje rozpolcenou mysl je dalším příběhem do lidí zamilovaných Wergenů. Jako četnář asi nepatřím do této doby a vždycky čekám, čím novým mě spisovatelé překvapí, ságám a sériím se snažím vyhýbat, jak jen to jde. Tahle povídka je jinak docela dobrá a výchozí nápad posunula o kus dál.
Kyle potkává řeku je čistě atmosférické líčení Indie budoucnosti dětskýma očima. Je jasně vidět, že jde o fantastiku z doby po 11. září, teroristické útoky jsou tak běžnou součástí života, že se nad nimi může pozastavovat jen dítě školou povinné.
„... kam se i andělé bojí vstoupit“ je časovka rozdělená do dvou paralelně sledovaných linií. Čtivá, s vtipem napsaná, byť technicky poněkud nekonzistentní. Zatímco cestovatelé v čase zřejmě používají bezdrátové technologie i v roce 1937, na palubě jejich časového hvězdoletu všechno připojují konektory. A vrcholem je zřejmě nejsložitější možná cesta, jak do stroje zadat aktuální datum. Ale to jsou jen drobnosti, jinak jde o nejlepší povídku z tohoto čísla. Jak s ní souvisí název, ovšem vůbec netuším, tím méně proč obsahuje trojtečku a uvozovky.
Deset deka sebelásky je povídka ze světa, kde je možné prodávat emoce. Víc není dobré dodávat, protože se to vyvine celkem nečekaným směrem. Ale i ten odstavec na konci druhé stránky, který jsem nejprve četl třikrát, pak bude dávat smysl (ostatní viz níže).
32 je nejlepší domácí povídkou. Válkou zdecimovaný svět, proti sobě bojující ozbrojenci, malý kluk bez rodiny, dilema mezi rovnými zády rebelů a ohnutými hřbety občanů, kteří chtějí jen živit své rodiny, a další známé rekvizity. Ovšem namícháno do tvaru, který mi nepřišel nijak triviální a rozhodně vypadá promyšlenější, než jsem na začátku čekal. A také se může opřít o dobře napsané dialogy.
SEIF znamená Save Every Inteligence Form, což znamená, že v budoucnosti se bude i angličtina dále vyvíjet. Jistě, z angličtiny dnes pochází většina běžně používaných zkratek, takže těžko předpokládat, že se to v budoucnu změní. Povídka vypadá jako čistá sci-fi, ale jedním ze základních kamenů příběhu je i zcela magický prvek. Proč ne? Stejně jako první z domácích povídek s vtipem pomrkává po čtenáři, jen se občas blíží až typicky mlsovskému humoru. Přesto ani v jedné ho není tolik, aby se výsledek dal označit za humoristickou SF.
Celkově velmi vyrovnaná kolekce různorodých povídek bez viditelných kvalitativních výkyvů (což je vlastně pochvala spíš pro domácí autory). |
Registrace nového uživatele 
