Rychle a zběsile, ale hlavně, hlavně potichuDíky Slarquovi za blog a hlavně za to, že přivedl moji pozornost k této výjimečné povídce. (Málem jsem ji z časových důvodů přeskočil/odložil na později, neb je dlouhá.) Podle mne to sice není to nejlepší za dobu existence XB-1, ale v top 5 až 10 patří naprosto nepochybně.
Pro mě má smysl jen taková sci-fi, která mě přinutí klást si nečekané otázky. A Valenteova se ptá: Až v budoucnosti dojde k propojení lidských myslí s kyberprostorem, jak, sakra, poznáme, které entity mají původ tam a které tam? Autočina odpověď mohla klidně být jen těžko, ale ona tvrdí, že to poznáme velmi rychle a potichu :-). Jsem předsvědčen, že každý, kdo nad fantastikou rád znepokojeně přemýšlí, užije si čtení. Jedna dobrá scifistická otázka imho nahradí padesát vesmírných korábů pilotovaných šedesáti inteligentními rasami.
Dovětek: Díval jsem se na legii kdo a jak tuhle povídku hodnotí a k mému překvapení se jí negativních reakcí dostalo zatím výhradně od čtenářů, kteří jsou zároveň i (relativně ostřílenými) domácími autory. Hmmm... mám další scifistickou otázku na dumání. |
Registrace nového uživatele 
