Tady to nějak vymírá, tak sem napíšu svůj duševní zážitek. Byli jsme na dovolené v Provenci, jeli jsme přes Dijon (mé naléhání) a při té příležitosti jsem se konečně podívala na školu, ve které studoval můj milovaný Voskovec. Je to sice jen budova, ale skoro se mi chtělo brečet, když jsem tam byla. A vůbec v celém městě jsem si říkala: "Tady byl, tohle viděl, tady poseděl..." Je to trochu na hlavu, ale mám radost. |