Pegas a všichni ostatní, kterým není čeština lhostejnáDíky za příspěvek, mě to sice docela špatně znělo, ale to není až tak podstatné.
Podstatné je, že máš pravdu a že Martina Barrého je správně.
Kopíruji sem jedno zcela vyčerpávající vysvětlení, které mi k tomuto tématu přišlo mailem:
Ahoj Davide, cizí jména se normálně skloňují, Barrého je správně! jako např. Goetheho. Tomuto tvaru se dává přednost, jak je zřejmé z dalšího.
Jména cizího původu zakončená ve výslovnosti i v písmu na -e (typ Goethe, Tille, Dante, Jorge, Rjúnosuke, Croce, Nietzsche, Miškeje, E, Cche)
Jména cizího původu zakončená ve výslovnosti i v písmu na -e skloňujeme podle toho, která souhláska koncovému -e předchází. Předchází-li tvrdá nebo obojetná souhláska (kromě s, z), skloňujeme jména podle vzoru „pán“ nebo pomocí zájmenných koncovek. I když u jmen známých stále převládá spíše tradiční skloňování podle vzoru „pán“, zájmenné skloňování je dnes stále užívanější i u nich, protože je z pádových tvarů lépe rozpoznatelná základní podoba jména (1., 5. p. Goethe, Niederle, Tille, Šebrle, Dante, Arne, Rilke, Teige, španělské jméno Jorge [chorche], japonské jméno Rjúnosuke – 2. p. Goetha i Goetheho, Niederla i Niederleho, Tilla (řidč.) i Tilleho, Šebrla i Šebrleho, Danta i Danteho, Arna i Arneho, Rilka i Rilkeho, Teiga i Teigeho, Jorga (řidč.) i Jorgeho, Rjúnosuka i Rjúnosukeho). Pokud koncovému -e předchází ve výslovnosti měkká souhláska nebo s, z, skloňujeme jméno buď podle vzoru „soudce“, nebo stejně jako u předchozího typu stále častěji i pomocí zájmenných koncovek (1., 5. p. Croce [kroče], Veronese, Nietzsche, Schultze, portugalské jméno Jorge [žorže], slovenské jméno Miškeje – 2. p. Croce i Croceho, Veronese i Veroneseho, Nietzsche i Nietzscheho, Schultze i Schultzeho, Jorge i Jorgeho, Miškeje i Miškejeho).
Zvláštním případem jsou slovenská příjmení (původem přídavná jména) zakončená na -ovie, která zůstávají nesklonná ( Matejovie).
U orientálních jmen se rovněž připojují koncovky až za celé jméno, a to buď koncovky zájmenné, nebo koncovky vzoru „pán“, a 5. p. zůstává stejný jako 1. p. (čínská jména E, Cche – 2. p. Ea či Eho, Cchea či Ccheho). Mají-li tato jména více částí, skloňujeme až poslední část jména nebo první a poslední ( Su Cche – 2. p. Su Cchea či Su Ccheho) – podrobněji viz Osobní jména víceslovná.
Citováno z Akademické příručky Ústavu pro jazyk český: http://prirucka.ujc.cas.cz/?ref=702&id=322 |
Registrace nového uživatele 
