Posílám vám zajímavý úryvek interview PB s Ianem Andersonem (IA).PB: Dejme řeč o vlivu anglické přírody a možná vašeho dospívání ve Skotsku na mnoho vašich písní , které na tato prostředí konkrétně odkazují jako např. Jack-In-the-Green nebo Dun Ringill.
IA: Je to tak. vzniká vždy jakási důvěryhodnost, když lidé instinktivně vycítí, že někdo, kdo píše prózu nebo poezii, vychází z něčeho, co je jeho (její) osobní zkušenost, z něčeho, co je vlastně opravdu běžný rys života narozdíl od vymýšlení něčeho.
Tak toto je asi dobrá rada pro autory s ambicemi: Pro svůj první román, pište o něčem, co znáte. Pište o něčem, čemu opravdu rozumíte, o něčem, co je opravdu blízko vašemu srdci, co je výsledkem vašich vlastních zkušeností a pozorování.
Myslím, že to platí všude – je dobrá myšlenka čerpat z věcí kolem vás. Tak píseň jako Dun Ringill je v podstatě o ruinách na svahu kopce na ostrově Skye směrem od západního pobřeží Skotska, kde přistávali nordičtí nájezdníci, aby loupili a plundrovali, a kde místní obyvatelé ukrývali ženy, děti a ovce do opevnění.(tento motiv se objevuje také v písni Broadsword and the Beast, PŠ)
Jack-In-the-Green je určitý folklórní materiál , vlastně pochází z Anglie, ale existují k němu také paralely i v jiných částech světa, představují Boha Plodnosti, chcete-li. Je to spíše vlídná záležitost, ne moc grandiózní. Je to ale věc, o které se dozvídáte hlavně v tomto období roku. (podle všeho odkazuje na období, kdy Ian psal tento článek, PŠ)
Chodím přírodou a zahradou, kde bydlím v Anglii, a zeleň pracuje a chystá to, listí a všechno raší- začíná se to ukazovat na stromech.
Je to součást života, součást přírody a píseň, kterou hraji na konci tohoto týdne poprvé, nová píseň o zajíci (takové zvíře s většíma ušima a větším tělem). Jeden z takových, kteří přicházejí na naši zahradu, když se zjevně rozhodli, že je tu bezpečný útulek. Bohužel, to zvíře v tu dobu nevědělo, že jsme měli zabijáckého teriéra.
|
Registrace nového uživatele 
