|
Hmmm, moc diskutérů tu není. Jenže o čem diskutovat? Staří Crimsoni jsou už dávno death a to, co provozují posledních 10 let, se moc poslouchat nedá - Frippovo profesorské "jazzování" je dost nestravitelný možná i pro něj, ale asi mu to vynáší. Pak ty Collectors, který se nejprve daly koupit jen z Japonska za šílený pálky a člověk jen zjistil, že zvuk je obvykle roven nejhoršímu bootlegu... Pro mě existují Crimsoni do roku 1974, tedy do desky Red. Jejich reinkarnace na přelomu 70 a 80. let mě hóóódně dlouho nechala chladným, ale nakonec jsem všechny tři desky z té doby naposlouchal a dnes je mám stejně rád jako kteroukoli z dřívějška. Další zmrtvýchvstání Thrak jsem přivítal s povděkem, protože to je opravdu skvělý rockový nářez, ale s dalšími deskami mé nadšení pro tuhle kapelu ochabovalo stále víc a víc. Frippovy konflikty s fanoušky při fotografování na koncertech mě dorazily úplně, takže dnes už moje nadšení pro King Crimson je jen stínem toho, co kdysi bylo. Ovšem jejich hudba s dnešními tzv. progresívními rockery je nesrovnatelná a sotva kdy někdo v budoucnu natočí lepší desky než In The Court Of Crimson King, In The Wake Of Poseidon, Lizard, Islands, Larks’ Tongues In Aspic, Starless And Bible Black, Red... |
Registrace nového uživatele 
