Suzanne Enoch: Londýnský prostopášník
  
Domino 2010
Co se týče SE jsem velmi obezřetná. A vím proč. Začátek byl velmi slibný, ale pak se to zvrhlo. Autorka sice umí napsat hodně dobré scény, ale dohromady je to jakési odfláknuté.
Hrdinka je úžasná, má životní cíl atd., ale neustále roní slzy. To už vypadalo spíš jako nemoc než cokoliv jiného. Navíc mi přijde přehnané, že byla ochotná obětovat i svou dívčí čest, aby zachránila sirotčinec. Nemůžu se zbavit dojmu, že hrdinka je ukňučená hlupačka a hrdinovi jde jenom o jedno. A to jeho prozření na konci jsem mu opravdu nevěřila ani na minutu. Btw konec je NAPROSTO nevěrohodný.
s. 104
Prudce se otočil a cosi ho udeřilo do hlavy. Tiše zaklel a zhroutil se na podlahu. Že stihl i zaklít;-)
s. 112
“Udivíme se zítra. Hodně štěstí.“ To se mi moc líbilo:-)
s. 145
...vklouzl do vany a pomalu se ponořil do horké vody.
Pak si přisunul křeslo a položil na něj tác s jídlem.
Jde to technicky provést? Pochopila bych, kdyby si přitáhl židli s tácem, ale přitáhnout si židli a položit tác, který ležel kdoví kde, aniž by přitom musel vylézt z vany...
Kromě překlepů mi vadilo počešťování jmen - jeden sirotek jmenuje Matěj a hrdinka je oslovována „Evelyn Marie“, její kamarádka Luce. Btw hrdina se v originále jmenuje Saint. Přiznávám, že český překlad Svatoušek mi víc než vadil; to je jako by se jmenoval třeba Kruťáček, Smilníček, Čertík nebo tak nějak.:-(
Některé scény mě vytáčely. Např. scéna v divadle kolem str. 170 Bíle
Hrdinku tak rozruší, že hrdina sedí v lóži s jinou, že odběhne na chodbu a za závěsem – překvapivě – pláče. Hrdina si všimne, že chybí, náhodou ji za závěsem najde a v mezičase stihnou ještě rychlý sex.
Jsem zklamaná:-(
|
Registrace nového uživatele 
