Topzine - recenze na Pravou krev
Zvláště tohle mě pobavilo:
Soudit sérii jako celek je proklatě těžké. Obzvláště vezmeme-li v úvahu, že ještě zdaleka neskončila. Otázka je, jestli vůbec můžeme mluvit o sérii, protože vzorec se v každém díle opakuje. Sookie je v nebezpečí. Její blízcí jsou v nebezpečí. Bill má hezký zadek. Někdo v jejím okolí zemře. Bill má široká ramena. Nebezpečí roste. Tak široká. Objevují se indicie k vyřešení případu. Sookie jich nedbá, protože Bill je naprosto skvělý v posteli. Případ se zázračně vyřeší sám od sebe, jako když na podzim spadne list ze stromu. Bill je lhář a podvodník, ale Eric je sladký. A vysoký. A má hezčí zadek. Opět se objevuje nebezpečí. A tak to jde pořád dokola. Nicméně kouzlo Sookie Stackhouseové spočívá nepopiratelně v tom, že nikdo netuší, jestli je jako karikatura myšlená, nebo ne. |