Ubizkusím :-)
Osudová setkání
Akcent 2013
Některé jsou hezké (Vlasta Pittnerová mile překvapila), některé jsou příšerné a někteří autoři měli zjevně jenom jedno téma (J. Jahoda).
s. 8
„Smím prosit, čarovná vílo, o jedinou růži z tvého kouzelného růžového sadu? (...) Díky, tisíceré díky.“ A z toho usoudila, že je inteligentní a hezky mluví.
Některé věty jsou kostrbaté.
s. 5
Když jeho sestra, paní Valešová, ovdověla s Marcelou a Boleslavem, vzal je k sobě a pomáhal jí se o ně starat, až ho dochovali ku hrobu. To by se taky dalo vysvětlit jako skupinové manželství (paní Valešová, Marcela, Boleslav a pan X). A pokud někoho péčí dochováš ku hrobu... to nezní moc pozitivně.
s. 14
Zařídil na svém statku sirotčinec pro děti dělníků, kteří u něho pracovali a jimž oba rodičové zemřeli. Těm dělníkům? ;-)
s. 54 „Co se stalo a jak sem přicházíte,“ ptal se. Já trvám na otazníku.
Vlasta Javořická mi v tom ve své povídce „Osudný párek“ udělala zmatek.
s. 68 Mamička jí dala s sebou desítku Tedy dvacetikorunu.
Pak tam měla koruny, desetihaléře, pěťáky, krejcary, šestáky. Musela jsem si to hezky najít na wikipedii.
s. 64 „A dej pozor, až budeš ve Veselí přestupovat...“
Ale hrdina ji tolik okouzlil párkem (Co si asi pomyslil - a jak se jí ještě asi dnes směje, venkovské husičce, která jakživa neviděla pořádný párek! ), že sice ve Veselí stáli dvacet minut , ale hrdinka přestože nepřestoupila, dorazila do cíle své cesty.
s. 102 Ještě, že byl mladý výpravčí gentleman, jinak by se s ním hrdinka v tichém lesíku o hříbek poprala a možná by ho i bacila košíkem. ;-)
uvozovky - s. 120
Miroslava Mičková: Nízké sebevědomí
Akcent 2011
Kniha je důkazem toho, že autorce sebevědomí nechybí a Akcent vydá v podstatě cokoliv.
Varování: budu prozrazovat.
Není mi úplně jasné, jak je možné, že se hrdina Petr (úspěšný moderátor televizních zpráv) nesetkal se svojí švagrovou ani rok po svatbě. Neviděl ani žádnou její fotku. Záměrně se jí neukázal, ze svatby se vymluvil, ale ze slušnosti vzkazoval, aby přišla na návštěvu. Až když jeho noname bratra rozrušily články v bulváru, že svou ženu skrývá, trval na tom, aby přišla na Petrův večírek.
Kde hrdinka udělá takový dojem, že jí okamžitě nabídnou práci asistentky v televizi (s brzkým výhledem na moderování hlavních zpráv). Ale neřeknou to dospělé ženě, ale jejímu manželovi. Když jí to řekne, jen kývne, bo je rozrušená ze švagra. Možná se to spíš mělo jmenovat Nízké IQ.
Nesebevědomá puťka švagra
a) urazí
b) omluví se mu a při té příležitosti mu řekne, jak moc se jí líbí.
Naprosto chápu, proč je hrdina tak dokonalý. Je to bratrova žena? No a co? A první větou by dostal na záda každou: s. 33 „Roztáhni nohy ty, děvko!“ *ironie*
A zatímco ona toho lituje, charakterní Petr to vyžvaní svému bratrovi, aby věděl, koho si vzal. Ale bratrovi taky nemůže přijít na jméno, protože když hrdinka prchala ze svého prvního nešťastného manželství, nenabídl jí jako hrdina byt a stravu, ale rovnou si ji vzal, i když věděl, že to není láska a tím hrdince fakt ublížil. Měla jsem celou dobu pocit, že hrdinka je nesvéprávná. Ale aspoň chvílemi věděla, co chce: s. 33 Velmi se jí zamlouvalo, jak jí ten nádherný hrubián necitelně plení. Ale potom mu zase profesionálně vyká. A ten její vysoký mravní kodex. s. 34: Co je jí platný dosavadní slušný život? Kdyby aspoň trochu dělala drahoty! Zahnula manželovi s jeho vlastním bratrem. Ta ostuda!
s. 82
Vzal talíř s jídlem a shodil ho demonstrativně na zem.
No, tím to nandal veškerému ženskému pokolení.
s. 89 „Proč se něčím nechránila?“
Dobrá otázka. Asi si to dítě udělala sama bez něho.
s. 18
„Prý má ráda knížky. To znamená co?“
„Že zřejmě bude srozumitelně a dobře číst,“ usmál se Petr. Ano?
s. 91
Odpoledne bravurně zvládla rozhovor s novinářkou o jejím dosavadním životě... Možná to chápu špatně, ale neznamená to, že ona zpovídala novinářku?
Není tajemstvím, který bulvár autorka čte, protože ho zmiňuje 4x.
Taky se nedokáže rozhodnout, jestli Petr šéfovi tyká nebo vyká (s. 18, 85)
Obdivuju záchranáře, který během několika vteřin poznal, že X dostal infarkt. Ale nebyl to pravý infarkt.
s. 22 „Tak jaká je tvoje odpověď,“ zeptal se zvědavě.
s. 50 a začalo dost prše (...) Vzpoměl
s. 60 Štedrém
s. 70 vzpoměla
s. 73 Pojedeš se mnou za Helenou,“ zeptal se
s. 86 zpravodajstsví
s. 105 „Ty jsi, ale namyšlený,“
s. 107 „Ty, za to můžeš, ty děvko!
s. 112 nen-apadlo
s, 123 „Tak, ahoj, Dano,“
uvozovky - s. 89 - 2x + chybějící mezery za interpunkcí
A do toho všeho zdrobnělinky- kafíčka, ručky atd.
Jak by řekl Bart S.: A čet’ to před vydáním vůbec někdo? Co?img src="http://www.jaknaweb.com/webova-grafika-gify-animace-obrazky/grafika/knihy/book03.gif" |