Ludmila Vaňková: Království na prodej
Šulc & Švarc 2015
Přepracovaný(?) mišmaš Prvního muže království, Raba z Rabštejna, Léče pana z Rožmberka a Od trůnu dál. Hm. Nějak jsem si to neuměla představit a objektivně musím říct, že i když vyhodila většinu historických zápletek a nechala v podstatě jen vztahy a romantiku... pokud jste nečetli „původní“ díla, tak si nemyslím, že se zorientujete. Jako bonus navíc je to fajn, ale nejsem si jistá, jestli tohle není medvědí služba. Některé kapitoly se jmenují stejně jako v originále, ale jsou úplně jiné... (Např. Buď čistá jako sníh je bůhví odkud, zatímco Jak se vdávají princezny je Buď čistá jako sníh z roku 1992.)
Taky to ne všude logicky sedělo a některé věty byly zbytečně kostrbaté.
s. 5
Ten druhý stál na severní Moravě nad řekou Moravicí a před třiceti lety v něm také sídlila česká královna, vdova po slavném železném a zlatém králi.
Věnná města měla mezi královskými městy postavení docela zvláštní a výhodné. Nebylo to tak vždycky. Moravský Hradec se po královně nejmenoval a vlastně jí ani nepatřil. Měl jméno po místu, kde stál. Hradec Opavský.
Král Václav, její syn, byl mrtvý už šest let, ale jeho vdova se ve svém Hradci usadila teprve před šesti měsíci.
Takže červen 1305+6=1311. Nejsem si jistá, ale nesídlila Eliška Rejčka v Hradci Králové už od roku 1308?
s. 18
„Když zabili krále Václava před třemi lety v Olomouci...
Takže srpen 1306+3=1309
s. 19
Posledního Přemyslovce zavraždili ani ne před třemi lety...
s. 76 Pár měsíců před smrtí krále Václava Druhého. Stěží pět let, ale spíš celá věčnost. Tenkrát v Těšíně čekal na následníka, který přijel v doprovodu tří přátel. 1305+5=1310
s. 66 „Mé dceři je teprve jedenáct let.“ (Anně)
s. 68 „Kolik je ti let?“ „Jedenáct.“ (Kateřina)
s. 69 Nejstarší dcera pana z Lipé (Anna) byla jen o rok mladší než Kateřina.
Ale obě mají jedenáct let? No, dejme tomu.
s. 325
Já, Záviš z Falkenštejna, ve službách rakouských vévodů. Já, Záviš z Falkenštejna, příští choť české královny. To jsem zvědavý, kdo teď mně za to strčí hlavu na špalek. Matka sice právě nemiluje královny vdovy po Přemyslovcích, ale Viola je mírná a poddajná, budou se snášet. S dětmi určitě, i když nejsou moje. Copak malý Jan byl můj? A milovala ho.
Tím je míněn Jan Habsburský? Nebo kdo? Ale Jan byl jen o necelé dva roky mladší než Záviš.
Tohle asi nebyl úmysl.
s. 336 [Jindřich z Lipé]
Jeho příští zeť se ze Žitavy vrátil změněný k nepoznání. Ne, spíš se vrátil do své původní podoby. Lhostejně a dokonce trochu nevrle mu potvrdil, že závazek patrně trvá, a bude-li Anna souhlasit, on je ochotný se ženit na Vánoce podle přání pana podkomořího. Ne, do Žitavy nepojede, nač. Všechno je přece dohodnuto. A víc pro pana z Lipé nebyl k mání.
s. 348 [Jindřich z Lipé ]
Jeho příští zeť se ze Žitavy vrátil změněný k nepoznání. Lhostejně a trochu nevrle mu potvrdil, že závazek patrně trvá, a bude-li Anna souhlasit, je ochotný se ženit na Vánoce podle přání pana podkomořího. Ne, do Žitavy už nepojede, nač. Všechno je přece dohodnuto. A víc pro pana z Lipé nebyl k mání.
s. 419
Pan z Lipé. (...) Sotva ho pustili z královských okovů, pozval mě sám.
Tohle bych jako pozvání neviděla.
s. 406
„Zajdi za panem z Rožmberka,“ říkám netečně Oldřichovi a nemůžu odtrhnout oči od řídnoucích chuchvalců dýmu. „A řekni mu, že jsem v Praze. Jenom to. Nic víc.“
„A nakdy ho mám pozvat, pane?“
„Nic takového. Jen že jsem v Praze. Zvát ho nebudu.“
s. 328 Záviš tluče na bránu kláštera a abatyše mu odpovídá: „Ruším nám ticho k rozjímání.“
V originále ale ruší Záviš. Od trůnu dál, 1999, s. 149 „Rušíš nám ticho k rozjímání.“
s. 276 říkáš ?“
s. 416 „ Sotva jsem přijel.“
s. 423 vla-stním ?
s. 423 zep-tat
|
Registrace nového uživatele 
