Sam Eastland: Berlin Red
Faber & Faber 2016
Jsem z toho celá rozvrkočená. Jen se obávám, že tohle je poslední díl série, i když je tam jakýs takýs otevřený konec.
Už jsem si zvykla (ale nerada), že SE se vrací ke scénám, které popisuje úplně jinak než původně. A nemyslím si, že by to byl záměr. Spíš neudržel.
Že přepsal scénu jejich prvního setkání, dejme tomu. Že Pekkala nešel z nádraží, ale ze setkání s carem, budiž. Že už nebyl „nový carův detektiv“, ale legenda, která jezdí na ledním medvědovi, ok. Ale kde krucinál měl celé ty roky jejich společnou fotku?
Navíc Samovi už někdo asi řekl, že Ilja není ženské jméno, tak po šesti dílech hrdinku odvážně přejmenoval na Lilyu.
Tentokrát je to osobní, ale Pekkala se tam skoro nevyskytuje. Místo toho SE stvořil nového hrdinu - Leopolda Hunyadiho. U toho hned od začátku víme, kolik mu je (45) a jaké má křestní jméno. Trochu se bojím, že si otevřel vrátka k nové sérii a Pekkala skončí v propadlišti dějin.
Není mi úplně jasné, odkud by Hunyadi znal Pekkalu, byť jen z doslechu, protože navzdory některým tvrzením by Pekkalu neměl nikdo znát ani v Rusku. Natož Němec, kterému bylo v době revoluce zhruba sedmnáct.
Pekkala roky posílal Ilje peníze a to si nebyl schopný zjistit, jak je to s jejím manželem a dítětem? No tak. A navíc dřív je posílal přes Finsko, ale jí penízky chodily z Ruska.
SE sliboval romantiku. Na s. 371 Pekkala otevře dveře tajného bytu a osloví Ilyu jménem. Ona mu po skoro třiceti letech sdělí, aby ji už nikdy neopouštěl. Celou jednou větou. Pak jí vysvětlí, že se musí dostat z Berlína. Pak je Kirov vidí, jak si špitají v noci v lese. A ráno jsou pryč. A možná nahatí. (Pro nahaté lidi v lese má SE slabost). Všeho všudy necelá stránka.
Pekkala nemohl vědět, co udělá Stalin, až se Kirov vrátí bez něho. Ale co, nanejvýš by ho zastřelil. Stalin je sice v pohodě, a dokonce tvrdí, že když Pekkala bude chtít, tak se vrátí, ale ten pocit opravdu nemám. Protože v poslední větě leží chlap s podivným jménem (Pekkala) a jeho vyvolená, které pracovně říkám „Lovila veverky v korunách stromů prakem“, ve srubu daleko ve Finsku a jí se odráží měsíční světlo ve vlasech. Tohle má být ono? Same, Same, ty bestie!
Ilya se do tenat tajných služeb dostala díky své kráse. Nerada to říkám, ale krásné Ilje, po které touží každý druhý nacista, je už k padesáti. Vlivný nacista s ní chce dokonce utéct. A to mu v roce 1915, kdy se seznámila s Pekkalou a učila v Carském selu, bylo teprve 9. Kolik bylo jí se ani neodvažuju hádat.
Zajímalo by mě, jestli čistě náhodou SE neviděl Zábesk a Haló, haló.
Sam Eastland by potřeboval víc beta čtenářů.
- Pekalla je 4745? Ne 4745-P?
- zase jí pomalu jako v prvním díle, ale ve 2.-6. díle jedl rychle a byl za to patřičně kárán
- Tsar’s Finnish regiment je teď Chevalier Guard
- Madam Obolenskaya se o Ilyu vždycky dobře starala. Viz scéna v Rudé rakvi, kde jí Pekkala nemůže přijít na jméno, protože na Ilju čeká, čeká a čeká, zatímco ji baba zdržuje. A schváleně. A ne poprvé.
- Navíc madam Obolenskaya uhořela, když Rudé gardy zapálily školu a ona byla v ní. Po Pekkalově odjezdu. Rudá rakev - zastřelily ji, a to den předtím, než Pekkala opustil Carské selo. |