Sam Eastland: Red Icon
Faber & Faber 2015
Řekla bych, že je to můj oblíbený díl, ale to jsou všechny.
Věra Sládková: Malý muž a velká žena aneb Vlak dětství a naděje
XYZ 2004
 
Vlak dětství a naděje je můj oblíbený seriál, ale z knihy jsem poněkud rozpačitá.
Nicméně je dobré přečíst si i předlohu, která je dost odlišná, i když některé pasáže vypravěčky jsou doslovné. Nicméně seriál je trochu tendenční – kufřík, který Anna Urbanová ukradla na nádraží, nebyl plný letáků, ale jitrnic, takže žádná zásobovací odbojová akce se nekonala. Kupodivu tam není dojemná scéna vítání sovětských osvoboditelů ve sklepě, tatínek nestavěl barikády, Sepp neumřel ve sklepě atd.
Knižní tatínek není tak roztomilý jako seriálový, v knize je to otravný opilec. Naopak Milan Stehlík (nápadník Věrky) není takový debil jako v seriálu a jeho matka není megera.
Korektura je k pláči:
s. 21 Mám nad už halucinace
s. 52 „…uvidí,“ Zahučel ten vzadu.
s. 249 „Jo,“ Hlesl…
s. 329 Tažnej pátk
uvozovky – s. 21, 52, 105, 210, 241
Annie Burrows: Nevěsta na přání
Historická romance 8/16
Varování: budu prozrazovat.
Nuda, nuda, šeď, šeď. Neschopný tupý hrdina, tupá hrdinka a chatrný nudný příběh.
Je nelogická. Vzali se z rozumu, ona si ho v podstatě vzít nechtěla. Tak proč potom dělá vědu z nějakého seznamu?
Hrdina je sice plnoletý, ale jeho majetek spravují správci a on ho bude spravovat až po sňatku. A ten musí být do čtrnácti dní? Musel se oženit tak rychle, aby u něho mohla žít patnáctiletá nevlastní sestra, která by jinak žila u x-krát nevlastní rodiny?
Vikomt je sice hlavou rodiny, ale k ničemu mu to není. Ale stačilo to na to, aby hrdinku přesvědčil, aby si ho vzala.
A bo se manželství může každou chvíli zvrtnout, čestně ji varoval, že s výrobou dědice začnou hned.
Mary si uvědomuje, že některé ženy by to urazilo, ale ona je polichocená, že ji chce aspoň teď. Než se zase vrátí ke svým prostopášnostem, na které má nárok.
A hned po svatbě našla seznam. Pořád nuda. Celý den se tím užírala, ale pak se hrdina vrátil, hodil ji na postel a měl tak úžasnou hruď (a že měla s čím srovnávat, protože doma často pozorovala polonahé námořníky) a svlékl ji tak rychle a šikovně, že bylo zjevné, že sex bude zážitkem.
Když přijedou k domu hrdiny, zjistí, že je prázdný. Dovnitř se musí vloupat oknem a pak romanticky přenese hrdinku přes práh zadních dveří. Pak si jde prohlédnout dům. Včetně stájí. Zatímco zavazadla nechal u hlavního vchodu na schodech. V dešti.
Mary je praktická žena. Do mísy dá vejce, nastrouhá sýr, našlehá a naleje na rozpálenou pánev. Pak vejce šlehá. A do misky přidá nakrájenou šunku. A je z toho omeleta. No. Budiž jí ke cti, že v originále přidala šunku na pánev a ne do misky.
Bez ohledu na techle a mechtle v každé možné místnosti a místě, pořád o svém manželovi přemýšlí jako o… manželovi, popř. o lordu Havelockovi.
Manžel, který jde v prosinci na uhlí jen v pumkách, je idiot. Kabát ani košili neměl, bo nechtěl brát hrdince přikrývku. Husí kůži měl i na zádech, takže zjevně nebyl schopný v obydleném domě, popř. ve svých zavazadlech, najít něco na sebe.
Ve chvíli, kdy došlo na odělené ložnice, došlo Mary, že se do svého lorda Havelocka zamilovala. I když lord přicházel noc co noc s nabídkou kvalitního sexu, hrdinka odmítala.
a) byla uražená, protože mají oddělené ložnice
b) nechtěla „decentní manželské hrátky“, protože věděla, že on toho umí mnohem, mnohem víc
Po týdnu celibátu mu oznámila, že chce zpátky do Londýna a před odjezdem mu připíchla k polštáři svůj vzdoroseznam. Tím ho přinutila, aby se zamyslel, přilezl ke křížku a odešli vstříc zapadajícímu slunci.
To jako vážně?
Konverzace „Máte raději město nebo venkov?“ mi přišla zmatená.
s. 35
„Ale nějak mi přišlo, že jste žila na venkově.“
„Ano, žila jsem v Portsmouthu (…) A jsem tu [v Londýně] teprve krátce, nedokážu říct, jestli se mi to líbí nebo ne.“
„Ale nemáte nic proti životu na venkově?“ (…)
„Nevím, protože jsem vždycky žila ve městě.“
s. 9 „…ucha,“vložil
s. 79 ženěníasi
s. 188 zrcadlem,projel
s. 192 uchanějaký
ji/jí – s. 126
|
Registrace nového uživatele 
