Jan Stejskal: Tajemství chrudimských domů
Galerie ART Chrudim 2015
Shrnula bych to slovy klasika: „Prostě bezbarvé, nic neříkající tlachání upovídaného strýce“.
Autor si ji sám ilustroval. No, když už investovali do křídového papíru, mohli přihodit i fotky. Ale po dočtení se spíš divím, že to vůbec někdo vydal. A bez korektury.
Soudě podle autorova stylu je určená dětem (i když si nemyslím, že by je bavila), ale nejsem si jistá, že to byl autorův záměr.
Možná vás to překvapí, ale nejvíc jsem se těšila na Mydlářův dům, ale o Janu Mydlářovi ani zmínka. Navíc Dorotka je už v roce 1577 provdána za mlynáře Vaňuru. To je Janu Mydlářovi zhruba 5 let (nebo se až za pět let narodí). Rozhodně tam autorovi nezapadá.
s. 58
Byly ovšem také příležitosti, které nás spíš rozdělovaly. Nelíbila se mi její přílišná parádivost, zájem o některé filmové limonády, a také kouření. Této neřesti se oddávala hlavně tehdy, chtěla-li se přizpůsobit ostatním při různých společenských příležitostech, zatímco já jsem tomuto zlozvyku podléhal jen výjimečně.
Tohle může napsat jenom chlap.
s. 78 I když studium jazyků nebylo její nejsilnější stránkou (z českého, německého i latinského jazyka byl její prospěch jen,dobrý“) celkové hodnocení v závěru sexty znělo: s vyznamenáním.
Má tři „dobré“ a vyznamenání?
s. 100 „Jeho teta mu psala, aby už konečně si vybral nějakou dívku a učinil ji šťastnou (...) Ženil se dost dlouho. To není nejšťastnější formulace.
s. 121,122 Dům, kolem něhož jsem teď musel projít, byl postaven v letech 1905 až 1907. Sám stavitel však jej příliš neužil. Zemřel v roce 1906, podobně jako jeho bratr Čeněk, stavitel chrudimské dráhy a mecenáš kulturního života v Chrudimi.
Vskutku si ho „příliš“ neužil.
s. 20 „To se nedivím, Po takové...“
s. 78 maly kulatý
s. 84 pár kamenu
s. 108 Jak o bys
s. 149 Vše,co
ji/jí - s. 84
|