Oldřiška Ciprová: Guta Habsburská : slabý král, mladá královna a mocný Záviš
Alpress
Vím, že od tohohle nemám nic čekat, ale když mi slíbila Záviše... Ale už s ní dál nehodlám ztrácet čas. Nepřestává mě udivovat, že i tohle někdo vydá.
Ploché nudné postavy, žádný děj, občas nějaká historická nepřesnost.
*spoiler*
Znásilnění na s. 56 Gutu tak rozpálilo, že tři měsíce nechápala, proč Václav nezavolá, nenapíše. Zato druhý sex stál za to - byla tak ohromená a nadšená, ale pak bylo pozdě - „ostrá bolest ji stravovala“, slzy a „ozvěny výkřiku mezi borovicemi“.
Nakonec mu místo vzpírání opět ovinula ruce kolem krku. Došlo i na „explozi“, „slastné zaúpění“, „výkřiky radosti“ a spojení duší. Bla, bla, bla. A kdyby ji ještě pochválil za dobře odvedenou práci, nescházelo by jí ke štěstí vůbec nic.
Střih, s. 117
Guta věděla už dávno, že svého manžela miluje, ale teď už to nedokázala ani skrývat. Jejich vztah se změnil. K lepšímu.
Blahopřála si k nápadu Václava svést. (To byla ta zdlouhavá scéna s úpěním).
s. 118 že se Záviš rozhodl pro sňatek (...) sestřenicí jeho první ženy Kunhuty. Tedy druhé ženy, ale co je to proti věčnosti.
s. 132
Už po cestě se dozvěděl, že zpráva o Gutině smrti nebyla pravdivá. Posel odjel ve chvíli, kdy si všichni mysleli, že královna pád ze schodů nepřežila.
Takže královnu, která ležela pod schody v kaluži krve, svlékli, krvavé šaty dali poslovi jako důkaz a řekli mu: „Jeď a řekni Václavovi, že potratila a je mrtvá.“?
s. 151
Křičela až do ochraptění, začala házet věcmi. Strhávala ze stěn gobelíny a zničila vše, co jí přišlo pod ruku.
Václav němě přihlížel. Nechápal, co se děje, ale nějak vnitřně cítil, že Guta se takhle chová, protože se tak chovat potřebuje. OMG. |