Robert Bryndza: Dívka v ledu
Nebude-li vadit, více se dnes rozepíšu.
Nějak nechápu, proč se to stalo takovým bestsellerem. Problémem knihy není příběh - sice tu už něco podobného 100x bylo, ale i tak se to dá, je to čtivé, někam se to i vyvíjí. Byť vrah se dá docela odhadnout.
Problémem jsou následující skutečnosti:
1) Hlavní hrdinka je nesympatická kráva... Autor se ji zjevně snažil vytvořit v "nesbovském stylu" - ostatně jako celou knihu. Jenže, co funguje u Harryho Holea, nefunguje u téhle blbky. Harrymu jste odpustili jeho traumata, které by neuneslo 1000 lidí, i to, že chlastá a že se občas chová jako bastard. I tak jste mu fandili. Erice nemůžete. Celou dobu jsem jí přála, aby ji zabili, a když jí rozbili hubu, říkala jsem si, dobře ti tak.
Samozřejmě má také TRAUMA, jak jinak. Potýká se s ním a nemůže ho překonat. Samozřejmě jí šéf hází klacky pod nohy (po tom, co ji tak strašně chtěl na případu a vy netušíte vlastně proč), ale ona bojuje proti všem - Jirásek by měl radost.
2) Jak jsem zmínila - snaha o "nesbovský styl". Jenže to už tu fakt bylo milionkrát. Proč všichni musí od Nesboa opisovat? Fakt nemůžou vymyslet něco vlastního?
3) Autor je homosexuál a jeho partner je Slovák a on nyní žije na Slovensku..., tudíž se kniha hemží Slováky a homosexuály.
A co je opravdu zajímavé, tak Britové, v tomto případě Londýňané, jsou v knize tak dobří, že i z lehkého cizího přízvuku, který má hrdinka a další cizinci, rozuměj Slováci, okamžitě poznají, že dotyčný je původem ze Slovenska... Ne, z Čech, Polska, Bulharska, Ázerbajdžánu... Věřím, že by byli schopni určit i konkrétní chalupu ve vesničce ve východním Slovensku.
Já jsem si teda v Londýně nevšimla, že by mě běžně v obchodě nebo hotelu identifikovali podle přízvuku jako Češku. Obvykle se mě ptali, odkud jsem...
A co jsem naprosto nepochopila, bylo - omlouvám se, že budu prozrazovat, ale není to nijak podstatná informace pro obsah knihy - patolog je krásný sošný muž, samozřejmě homosexuál, který má potřebu hrdince sdělit, že jeho expřítel psal kriminální romány.
Hrdinka na to odpoví - hm... A patolog opáčí - hm, že jsem homosexuál nebo, že můj bývalý přítel píše detektivky?
Ty v--e... a co je na obou těchto informacích tak zásadního, aby se nad tím hrdinka musela podivovat, a patolog se musel podivovat, že ona se podivuje....?????
Nejsem si jistá, že zkusím i autorovu druhou knihu, která teď vyšla.
Jsem svým způsobem masochista a dávám obvykle druhou šanci. Ale tentokrát nevím, nevím.
|