spoiler Dana Chamblee Carpenter: Čarodějka na Pražském hradě
Alpress 2017
Američanka, která si vybere Přemysla Otakara II.? To jsem si nemohla nechat ujít.
Ale po pravdě - nestálo to za to.
Myšlenka byla skvělá, zpracování ne. Chudák Přemysl a celá jeho rodina dostali řádně na frak. Jestli by nebylo lepší, kdyby si vytvořila imaginární hrdiny.
Ctihodná matka Anežka prohlásila svého bratra Václava I. za nesvéprávného a v podstatě ho dostala z trůnu...
No vida.
Opravdu si nemyslím, že by bezejmenná hrdinka, čísi nemanželské dítě, budila pohoršení v celé Praze kvůli podezření z mileneckého poměru s králem...
s. 83, 84 [matka Přemysla Otakara II.]
„Podřezala se, královna,“ vyhrkla dívka s loutnou. „Na obou rukách - až na kost. Krev byla všude - v hodovní síni i na patře.“ (...)
„Ale mladší král ji odřízl od řemenů, když ji lidi chtěli vláčet ulicemi.“ Až tak?
s. 15 Myška vytáhla z Přemysla šíp a
roztáhla ránu, jíž šíp vnikl do těla, aby se podívala, které orgány mohou být zasaženy. (...) Uviděla dvě zlomená žebra a krev prýštící z malé trhliny ve slezině.
To musela být díra jak do sýra.
s. 23 „Ten postřelený muž.“
„That man who shot-“
s. 94 Nikdy předtím nebylo Myšce zle. To je odvážné tvrzení.
s. 38 Myška si přitiskla pěst k břichu. Dělalo se jí zle
s. 40 a začala zvracet
Na s. 101 došlo i na úspěšný císařský řez.
s. 118 [svatého]
„Václava vlastní bratr rozsekal na kusy.“
s. 179
Že by v Černé věži byla v nejvyšším patře mučírna? Kde se mimochodem děly věci.
s. 183 [Václav I.]
Ochránil Čechy před pohanskými Tatary a přišel při tom o oko.
Bylo by dobré ujednotit se v počtu očí:
s. 146 Pak na ni upřel ledové oči
s. 173 svým jediným okem klouzal
s. 189 Kdykoliv jeho oči
s. 197 vykulil své jediné oko
s. 198 vytrácí z očí
s. 202 v té chvi si uvědomím
s. 210
Paní z Rožmberka na Otakarovu žádost zůstala ve městě, aby poslouchala cvrkot.
to keep an ear to the gossip of court
s. 245 že biskup zkolaboval
O tom se madam Vaňkové ani nesnilo.
Hana Marie Körnerová: Znamení jednorožce
Baronet 2017
Pobavilo mě jméno hrdiny: Francesco de la Roche, které mi připomnělo Jalnu. Ale je asi tak všechno.
Celkem nezajímavý příběh, nudná nesympatická hrdinka, nemastný neslaný hrdina, který tam v podstatě celou dobu nebyl.
s. 268
„Víte, že než jsem potkala vás, nikdy jsem nespáchala žádný hřích?“
Jenom měla techtle i mechtle s jistým pánem, ale kdo by to počítal.
s. 80 existencích,vyzvědačích. A také o zrádcích,“ dodala.“
|