Estelle Maskame: Víš, že tě miluju?
Fragment 2017
Jak pejsek s kočičkou vařili dort. Chatrný příběh, potřebuje odpovědného redaktora a korektora.
*spoiler*
Nechápu vnitřní motivaci hrdinky, podle ní je něco tak nebo onak, ale jak k tomu dospěla, mi zůstává záhadou. Prostě to tak je. Nechápu, proč nenávidí Tylera, proč je vedle z toho, kde tráví prázdniny, rychle navázané přátelství se všemi kolem autorce taky moc nevěřím... Mám pocit, že původní rukopis někdo rázně proškrtal.
IMHO měla víc propracovat postavy než roztahat běžný dívčí románek na tři díly.
„Děj“ je taky pozoruhodný.
Hrdina, chudáček malý, musí až do konce střední školy předstírat, že je Tiffani jeho přítelkyně, protože ona na něho něco ví a práskla by to.
Takže je z něho v podstatě lepší šlapka. Nicméně v tomto případě by jí asi měl zvedat telefony a nevyhýbat se jí, když má takový strach.
Není mi jasné, čím by ho mohla vydírat, když se o něm všeobecně ví, že je závislák.
Když už se k tomu konečně postaví jako chlap a rozejde se s Tiffani, ta ho napráská, že bere a prodává koks a matka ho vyhodí z domu.
A ke komu se Tyler nastěhuje?
K Tiffani. Protože mu jen tak mezi řečí řekla, že je těhotná.
Což není. A když na ni její kamarádky uhodí, tak se sesype a přizná se. Není mi úplně jasné, proč by si Tiffani měla před nimi dělat těhotenský test, aby jim dokázala, že je opravdu těhotná... Když hrdina o tom nezapochyboval ani na vteřinu.
Navíc - proč by Tiffani svým kamarádkám neřekla, s kým ji Tyler podvedl tentokrát?
Tiffani je prostě psychopatka. Tyler se taky chová jako psychopat. Ale počkat, on má přece důvod, protože jako malý tolik trpěl, takže ho budeme litovat a omlouvat.
Tuhle dějovou linku autorka zjevně nedomyslela.
s. 278 „...ale když mi bylo asi tak osm (...) Jednou v noci přišel domů, ale máma zrovna zůstala dlouho v kanceláři (...) Každý večer přišel nahoru a zmlátil mě. (...) Máma byla tak zaneprázdněná, že o tom vážně neměla tušení. Teď se za to obviňuje.“
Čtyři roky si nevšimla, že jí každý den mlátí děcko. Navíc - kdo je hlídal, když se zdržela v práci? Tyler měl 8, Jamie 5 a Chase 2 roky.
Určitě nebyli tak samostatní, aby se o sebe dokázali postarat sami, viz s. 230 jenom aby zjistili, že jejich druhý syn zoufale vyhlíží jejich návrat a nechápe, proč ho nechali doma samotného. Jedenáctiletý kluk, který si myslel, že je doma sám. Celé dvě hodiny.
Pak přišel zlatý hřeb večera - Eden postaví Tylera před jasnou volbu - Buď já nebo ona. Tyler se konečně rozhodne pro ni a Eden mu sdělí, že „spolu nemůžou být, protože to tak pro ně bude lepší“. To už hraničí s fraškou.
Eden chce studovat psychologii a tudíž má pocit, že všemu rozumí. Nechápe, proč nikdo nepomůže hrdinovi, který je závislý. Všichni to ví a nikdo mu nepodá pomocnou ruku. Takže to zůstalo na ní.
s. 109 „Ty to nepotřebuješ,“ vytknu mu. „Ty to chceš.“
s. 219 Vlastním tělem a pokaženým zámkem zabránila hrdinovi setkat se s dealerem. Pak se dozvíte, že i hrdina koks prodává, ale zjevně neměl doma železnou zásobu.
Hrdina sice „potřeboval dávku“, ale po pár hodinách „uvíznutí“ v koupeně si na koks ani nevzpomněl.
Protože hrdinka ho dostatečně „rozptyluje“.
Je zjevné, že autorka nikdy nestála mezi čokoholikem a čokoládou, natož mezi závislákem a koksem.
Eden není večírkový typ. Ale chodí na každý večírek. Chvíli předstírá, že tam nepůjde, pak přemýšlí, co tam bude dělat, pak se opije a plíží se domů. Někdo ji pozve na další večírek...
Ulevilo se mi, že „nebude sedět celý večer ve svém pokoji jako nějaký ubožák, který nemá žádný společenský život“ (s. 103).
s. 139 Nesnáším alkohol
s. 249 Alkohol mi chutná jako splašky a vypít ho je pro mě bezmála nemožné, skoro mi to přijde jako ekvivalent sebemučení. Většinou mi alkohol chutná tak hořce a silně, že ho nemůžu spolknout, aniž by se mi nenavalovalo.
Což jí v ničem nebrání a pije v podstatě neustále.
s. 104 „Vodka s colou?“ odhaduju.
„Jo (...) Máš to ráda, že?“ (...)
„Tohle mi stačí.“
s. 253 Já Tiffani ukážu, jak umím být lehkomyslná. „Fajn, opijme se.“
A já se půjdu obětovat do hospody.
Je s podivem (ať střízlivá nebo opilá), co všechno dokáže Eden číst z hrdinových očí.
s. 247 A leje na sebe tu hloupou kolínskou Bentley, kterou Tiffani tolik zbožňuje
s. 351 a já se nadechnu jeho kolínské. Je to Bentley, jeho oblíbená
s. 291 před měsícem, kdy mě vyzvedl na letišti
s. 292 za celých šest týdnů, co jsem tady
Se s/z mám problémy, ale nemělo by tam být „s“?
s. 82 stojí na nedalekém kopci a v zapadajícím slunci zhlíží na město
s. 138 zhlížím na své nádherně lesklé nehty
s. 214 zhlédnu na něj
s. 274 zhlíží na mě dolů
s. 117 Jsi z Portlandu, což je evidentně skvělé město, kde si sama natankovat benzín, a...
s. 158[Dean]
„No, já jsem trochu namazaná,“ přizná
s. 211 abychom si začli
říkali [4 kamarádky]
s. 273 „To je...“
„Co jen?“
s. 217 do držiče kuchyňského odpadu
s. 268 témě opovržlivě
uvozovky - s. 126, 133, 141, 158, 181, 204, 228, 268, 271, 272, 309, 341
ji/jí - s. 312
|