Luboš Y. Koláček: Tajemství smrti Jindřicha z Lipé
Akcent 2007
Po pravdě řečeno – jsem zklamaná.
Dojal mě tvrzením, že román jeho dlouholetého kamaráda Bauera: Tajemství královnina zpovědníka je velmi dobře podložen historickými fakty. Snad ještě lépe, než romanopisecká historička Vaňková...
To je věc názoru, bo přes podložení je Tajemství paskvil a číst se to nedá. ID 3152
s. 146
nikoho jiného než - Ronovce Jana z Vartenberka (!)
A hledala jsem v mnoha knihách a nikde se nepíše, že by Ronovci a Markvartici byli nějak spříznění. Takže pokud se Bauerovi autorova teorie tak líbila, že by samotnou knihu nečetl?
Nemůžu za to, pro Jana z Vartenberka mám slabost. Zvlášť když jsem ted znovu začala číst Léč pána z Rožmberka a dozvěděla se, že má malé děti a je vdovec. skvělá kombinace. ;-)
s. 152
A co říct k historicky podložené historce jak si to Jan Lucemburský a Eliška o svatbě rozdali přímo před oltářem... což autor usuzuje z věty, že „ ženich a nevěsta na zemi před oltářem se položili...“
„Pojďme si trochu zapolemizovat: ona se zde totiž přímo nabízí otázka, zda se naši snoubenci jen tak „položili“ vedle sebe, například s rozpaženými pažemi na znamení bezmezné oddanosti Bohu, jak to předepisoval třeba klášterní řád pro přijímání novicek a noviců – což je ale nepravděpodobné, neboť oni tu byli za jiným účelem. Anebo se přímo před oltářem či „zrakem Božím“ „položili“ ve smyslu magického i církevního právního aktu – prvního manželského styku? Je to tvrzení příliš „přitažené za vlasy?“ Ne tak docela..“
Nemůžu se zbavit dojmu, že autor je poněkud jednostranně zaměřený na sex a okultismus. Bo mě na té větě nepřijde vůbec nic divného.
|