Syrie Jamesová: Ztracené memoáry Jane Austenové
Autorka sice na začátku i na konci zdůrazňuje, že jde o fikci (založenou na známých faktech o JA), ale upřímně řečeno, něco tak nudného by Jane nestvořila, ani kdyby psala recept na nudlovou polévku. Nuda, nuda, šeď, šeď.
Máme si myslet, že byly nalezeny deníky JA a to, co čteme je z období posledních dvou let před smrtí, přičemž ostatní deníky, dosud jsou někdy ukryty. Nicméně je pak divné, proč se JA vrací do let minulých - zejména ke svému údajnému milému. O tom si snad psala v deníku v aktuálním období, ne???
Chápu, že téma a JA a muži je lákavé. O jejím životě víme málo, jen to, že odmítla jednu nabídku k sňatku od muže, kterého nemilovala (to je v knize též zmíněno). A všichni si prostě říkáme - sakra, ty knihy jsou tak romantické, není možné, aby ona sama něco podobného neprožila. Pokud ano, tak nám o tom zprávy nikdo nezanechal, protože dopisy, které psala své sestře Cassandře, dotyčná na žádost Jane spálila. Škoda, škoda. Nicméně nechápu, proč vytvářet fiktivní příběh o zamilované JA.
Nedávný film Vášeň a cit nebyl z nejhorších a dalo se tomu i uvěřit, ale tahle kniha, to je děs. Ze všech stránek čiší odkazy na její knihy, abychom uvěřili, že při psaní čerpala ze života. Takže potkává lidi se jménem Charles a Mary (jako sestra a švagr v Anně Elliotové), paní Jenkinsovou (jako v Rozumu a citu), praštěného duchovního (jako pan Collins v Pýše...). Její "vyvolený" se jmenuje "Frederick" (jako kapitán Wentworth v Anně E.), to on jí poradí, aby se sestry v Rozumu a citu jmenovaly Dashwoodovi... atd. atd. A největší hrůza je, že nešťastná láska prožitá s Frederickem Ashfordem byla předlohou k přepracování Rozumu a citu a Pýchy a předsudku!!!!!
Vrcholem jsou pak poznámky "pod čarou" zcela nevhodně umístěné na konci knihy, takže neustále musíte otáčet dozadu. Zde se dozvídáte, že to, co autorka píše, vychází ze skutečnosti... Už jí ale nevadí, že jí to časově nevychází. Takže např. odkaz na to, že popisovanou scénu Jane později zařadila do přepracovaného Rozumu, zcela opomíjí fakt, že tato kniha byla přepracována dříve, než je děj v "memoárech".
Bože, ty to vidíš. :-) Kdy už konečně všechny ty rádobyspisovatelky nechají JA v klidu spát a přestanou vytvářet podobné plky, aby se nemusela neustále otáčet hrůzou v hrobě. Jane Austenová byla prostě jen jedna, bylo by dobré se s tím smířit. |
Registrace nového uživatele 
