František Niedl: Poslední batalion
Moba 2009
Moc se mi do ní nechtělo, protože první světová mě moc nebere, ale je skvělá.
Z vrozené cudnosti to nebudu rozebírat do detailů, ale řekla bych, že na str. 78 autor popírá str. 32.
Nelze popřít, že hrdina je dívkař, ale takový konec si nezasloužil. Tedy takový konec jsme si nezasloužili nikdo. Na tom by mohl FN ještě zapracovat. I když musím uznat, že ten konec je velmi efektní.
Stylem mi připomínala Remarqua. Rozhodně doporučuju přečíst.
Elaine Coffman: Nevěsta z Temného hradu
Speciál 113 6/07 Ztracená srdce
Je vtipná a úžasná. Opravdu jsem si početla.
s. 11,12
Ostražitě sledovala toho tupce, který seděl u vesel a poháněl malý člun k pobřeží (...) Člun zaskřípal o dno a zastavil se (...) Nadzdvihla si sukně tak, aby to bylo ještě cudné, a sestoupila do vody. Sahala jí až po stehna.
Tohle si nedovedu dost dobře představit. Jestli měla vodu po stehna, tak to tam musela pěkně žbluňknout, ne?
Sandra Chastain: Pátek třináctého
Love story 111 8/97
Tuhle knížku jsem vždycky milovala a navíc mi– ani nevím proč ;-) – připomíná The Golden Hour.
A navíc: hrdina, který unese hrdinku z JIPky a „uvaří“ jí polévku z ústřic (z plechovky) a opeče chleba (který je plesnivý jen trošku) a je závislý na cukru... co chtít víc? :-)
Nb, to v nakladatelství nikdo nemá kapku fantazie? Přeložit Mac's Angels: Sinner and Saint jako Pátek třináctého je nudné.
Diana Palmer: Ledové květy
Romance 860 1/09
Lepší průměr. Na můj vkus byla moc překombinovaná a v podstatě nešlo o nějaké vztahy, ale o spoustu věcí kolem.
Gayle Callen: Rytířský slib
Oldag 2008
Další knížka, na které se s Renkou neshodneme;-)
IMHO Nuda, nuda, šeď, šeď. Přišla mi spíš jako parodie.
Od jisté doby nemám ráda hrdinky, které jsou tak samostatné a emancipované, že přeperou i trénovaného rytíře.
Přijde mi technicky dost náročné skočit na někoho ze stromu, spadnou ze vzpínajícího se koně na zem a ještě stačit dát meč na krk chlapovi, co na vás leží.
V téhle knížce se vůbec nějak moc skáče – ze stromu, z okna, přeskakují se postele, meče...
Navíc mě překvapilo, že hrdinka má namalované oči (černě) a rty (rudě). Většinou máme hrdinky přirozeně krásné. I když... s. 16 nekrášlila se žádnou parádou. Nepotřebovala to.
Navíc mi hodně připomínala Robina Hooda, až bych řekla, že se autoři občas inspirovali. Bohužel.
Polovina knížky je o tom, jaká je hrdinka špindíra a jak jí hrdina ukazuje k čemu slouží mýdlo a voda. Fakt romantika.
Miranda Lee: Snění o lásce
Romance 298 11/98
Příběh kulhá na obě nohy a hrdinové všechno zvládli během týdne. Nic moc.
A některé obraty byly zvláštní.
s. 20
Sklesla na postel...
s. 37
Když ho kradí pozorovala zpoza...
Ruth Langan: Lhářka a darmošlap
Speciál 13 6/07 Ztracená srdce
Nic moc. Upřímně doufám, že zbylých 11 knížek, které od ní mám doma, nebude tak strašných. Byly tam pěkné pasáže, ale celkově je taková kýčovitá.
Petra Braunová: Princové nemyjou záchody
Albatros 2009
s. 9,10
Venku se táhlo šero a mlha, letnímu žárům už je zřejmě konec. Srpen se přehoupl do druhé půlky. (...) I když mu zimou modraly konečky prstů u nohou i u rukou.
ehm... není to přece jenom na konec srpna trochu přehnané?
Navíc autorčiny poznámky v závorkách jsou otravné.
Jan Bauer/ L. Y. Koláček: Tajnosti moravských hradů a zámků 1-4
Přečetla jsem dvě kapitoly z každé knížky, ale jelikož nedošlo k žádný tajnostem a přinejmenším Bauerův styl mě dráždí, tak stačilo.
Zuzana Zemanová: Když vločky pláčou...
Stačilo 25 stran, nejsem masochista.
|