Atanertak nějak, ale jinak rozhodně doporučuju.
Radka Zadinová: Variace na lásku
Petra 2007
Docela pěkná knížka, ale mám pár výhrad
a) hrdinky omdlévají častěji než obvykle – slovy klasika: „skoro furt“
b) „motýlích“ příměrů je tam na můj vkus příliš
c) str. 106 Přiznávám, všechno přiznávám,“ culil se Ondra. (...) Použil citát z jednoho románu německého spisovatele J. M. Simmela. Citát a zároveň i název toho románu. Ehm... ta knížka se sice jmenuje Všechno přiznávám, všechno, ale co už.
d) Bíle: Hrdina trpí výčitkami, protože miluje svou sestru a mají spolu techtle i mechtle. Ale zatím celou dobu ví, že žádní sourozenci nejsou. Čímž IMHO padá celá hlavní zápletka.
e) Autorka po úžasné pasáži použije tolik klišé, že se divíte, proč tohle vlastně čtete. Škoda.
Božena Svárovská: Deník odbarvené blondýny III.
Mladá fronta 2009
A to ještě jenom za začátek. Hrdinka je sice fifinka (byť tvrdí, že nee), ale začátek byl přesto zábavný. Bohužel zbytek knížky opakuje jedno a to samé téma, což je kapku nuda.
Navíc je v ní hodně překlepů:-(
|