Charlotte Brontë: Jana Eyrová
Alpress 2007
Pobavilo mě, jak JE úzkostlivě dbá na anonymitu prostředí.
s. 40
...už jsme drkotali dál po dlažbě městečka L-
s. 85
...odpovědi adresujte: J.E., pošta v Lowtonu, -ské hrabství hm, vše v rozporu s účelem;-)
Překlepy u Alpressu mě už nepřekvapí, ale rozčilovaly mě poznámky vzadu.
a) v textu k nim nejsou žádné odkazy (když nepočítám dvě tři výjimky)
b) pořád musíte listovat tam a zpátky
c) čísla stran neodpovídají. Místo na str. 364 je vysvětlované slovo např. až na str. 430, kam nedolistuje ani největší optimista
d) vadí mi překládání jmen. S takovou bychom se mohli dočkat nepěkných konců, až by Maruška Eyrová a František Rochester odcházeli vstříc zapadajícímu slunci. (nb, šarády – kap. 18 – řešení je Bride, což tluče do očí.) Taky nechápu, proč se pes jmenuje Hektor, když v originále je to Pilot. Což mě zmátlo už na první straně pokračování.
Co se týče příběhu – zkrátila bych její dětství i části s Janem Křtitelem. A při vší úctě – Jan Křitel a spol. dost připomínali vichr z hor.
S Annie jsme se shodly, že ta zpackaná svatba by mu neměla jen tak projít. Rozešly jsme se jen v názorech, kam přesně by měl být udeřen nebo kopnut. (Já osobně bych praštila i Jana Křtitele).
Doufám, že se na mě ctitelky nebudou zlobit, ale představa pana Rochestera s perlovým náhrdelníkem kolem krku... bohužel mám dost zvrácenou fantazii a napadla mě spousta dalších věcí, které by v připomínku JE mohl nosit.;-)
Nejsem na to pyšná, ale zjevně potřebuju dobře udělaný film, protože jsem JE dvakrát vzdala.
Pro ty, kterým se JE líbila, má Alpress „výběr podobně žánrově laděných knih“: F.Michaels: Najít svou tvář, P. Gregory: Královnin šašek, M. Swindells: Šlechetná duše a zlatý hřeb: D. Fiallo: Soledad. No to se podívejme.
|