Daniel Silva: Přeběhlík
Domino 2009
Je naprosto úžasná. Byť se hrdinové na můj vkus příliš často opírají bradou o ruce nebo si bradu podpírají.
Bíle: I když Chiaru moc ráda nemám, nebylo by od autora hezké „zabít“ Gabrielovy obě manželky. Ale i tak byl příběh napínavý jak malé gatě (jak dí klasik).
s. 353
Povzdechly si nad potřebou absolutního ticha, když pracoval na nějakém obraze.
s. 21
Ateliér se nacházel v prostorách původního salonku. Umělec nechal vynést veškerý nábytek, a jediné vybavení tak tvořilo jeho náčiní, dvě silné halogenové lampy a malé přenosné stereo, z něhož se nyní téměř neslyšně linuly tóny Pucciniho Bohémy.
No, hlasitost zeslabená na minimum se dost dobře nedá nazvat absolutním tichem.
Lenka Lanczová: Půlnoční sny
Víkend 2005
Tohle je jedna z mých nejoblíbenějších autorčiných knížek.
s. 121
Díky odpolednímu vyučování mám ve čtvrtek více času než jindy. ?????????????
s. 157
..na horních i dolních víčcích... proč ne.
s. 214
až na straně 214 jsem zjistila, že učitelka češtiny a literatury učí i angličtinu. A nejsem si jistá, jestli jest to přehlédla já, nebo jestli autorka nepovažovala za nutné to uvést.
Jude Deveraux: Levandulové ráno
Baronet 2009
Původně jsem chtěla dát víc a dokonce jsem laškovala s myšlenkou, že si ji koupím, ale ten konec mě tedy vyléčil. Vichr hor je proti tomu nuda, mrtví vstávají z hrobů a tak.
Celou dobu jsem měla pocit, že Joce ve jméně chybí ypsilon. Navíc – nejmenoval se v Sametech Jocelyn chlap?
s. 58
V mém domě, pomyslela si, a usmála se naň.
s. 232
...udeřila naň.
Nepamatuju si, že bych tohle slovo viděla v „normální“ knížce, natož dvakrát.
Božena Koubová: Nesvobodné duše
Fontána 2008
Zářný adept na Bludný kámen.
Nemůžu se zbavit dojmu, že autorka je lehce mimo a navíc se nedá říct, že bych se dočetla něco převratného, co bych nečetla už jinde.
Navíc autorka aplikuje teorii o přivtělených duších na všechno – na nemoci, na zlobící děti, na šikanu...
s. 73
Účelem elektrošoků je, zjednodušeně řečeno, udělat ze dvou aur jednu. Při elektrošoku se většinou z fyzického těla vymrští tělo astrální, které sebou nese všechny tyto duše, včetně pravého majitele těla. Po odeznění výboje se pravý majitel se svým astrálním tělem vrací zpět do fyzického těla, ovšem stála sebou nese také přivtělené duše. Proto pak dostává další elektrošoky. To je skoro až ... myšlenka. ;-)
Kdybych byla šťoura, tak bych se podivila nad tím, že autorka u lidí, kteří mají podobné „nadání“ pozná, že se vydali po špatné cestě a stali se „další obětí hříčky duše z nízké úrovně.“, ale o sobě je přesvědčená, že se jí to nestalo.
Čím více je síla vnitřní vibrace vyvinutá, tím melodičtěji zní lidský hlas. Tak, Richard, Oded a spol. jsou za vodou, ale chudinka Fran Drescherová.
Duchovní síla lásky – centrum této síly je v oblasti brzlíku. Tato síla je mnohem více než pocit, je to duchovní vlastnost. Prostřednictvm žlázy brzlíku vyvolávají pocity lásky volné natažení vláken DNA a také chemické změny na fyzické úrovni.
Hm, myslel jsem si, že je to láska, ale byla to jen záducha ;-)
Ovšem ve chvíli, kdy jsem si myslela, že mě už nic nepřekvapí, přišla poslední kapitola.
...elementálové, žijící ve třetím stupni astrálu v těsné blízkosti lidí (...) Tyto bytosti a polobytosti stvořili lidé svými slovy, myšlenkami a obrazotvornosti. Při tvorbě fantastických pohádek a filmů jim dali skutečné fantastické podoby a ničící programy, přestože většina takových pohádek a filmů končí happyendem. (Vypusťte Krakena!)Všichni jsme napadáni myšlenkami lidí, kteří dostávají Oskary za takovou tvorbu.
No, aplikována sama na sebe... co se mi tak může přihodit po tolika přečtených brakovkách? To nejsou špatné vyhlídky. A navíc – existuje-li ve třetím astrálu bla bla bla je někde astrál, kde jsou hrdinové brakovek? (A pobíhají tam polonazí svalnatí s mečem a touhou po svatbě?) A ono ano – Jakákoliv vymyšlená lidská i nelidská postava stvořená převážně pro pohádky a filmy, je v astrálním světě skutečností. Hmmmmmmmmmmmmmm, Ardeth Bay!
Co se týče obrazové přílohy nejvíce mě zaujal nákres sluneční soustavy a atomu uhlíku. LOL
|