Jana Kawuloková: Nemusíš nic říkat
Erika 2009
Předně žádám, aby obálky dělal zodpovědný člověk a ne patla matla, který tam plácne první obrázek, který najde. Hrdinka trpí tím, že nevypadá jako školní krasavice, která má mimo jiné nehty jako by šla od manikérky... a slečna na obálce má nehty umělé. Hrdinka má krátký účes – slečna na obálce ne.
Přiznávám, že mě mělo varovat už to, že autorka hrdě přiznává, že Za námět k této knížce děkuji spisovateli Luďkovi Stínilovi , ale holt jsem nepoučitelná. Takže jsem přetrpěla127 stran, na kterých se autorka snaží být až křečovitě vtipná (až nám to hraničí s trapností).
s. 45
Potřebuju s vozem na STK. Mrkneš se mi na něj? Přivezu ti ho.“
Přesně tak si představuju, že vypadá konverzace teenagerů na diskotéce, zvláště poté, co požili.
“Tyhle střípky jsou tak banální, nepodstatné.“ .. takhle běžně hrdinové mluví.
Ale co mě pobavilo:
s. 38
“Nádherně voníš,“ překvapí mě, když se ke mně nakloní. „To je parfém od Gabriely Sabatini?“ Co všechno dnešní mladí muži nepoznají po čichu;-)
Styl je strašný, zápletka je k uzoufání nudná a předvídatelná, děj víceméně žádný... co chtít víc?
Marcela Holečková: Léto s Terezou
Erika 2009
Lezlo mi na nervy, jak autorka dává každé druhé slovo do úvozovek a/nebo používá velká písmena. O interpunkci nemluvě.
Mozek mi pracoval na plné obrázky: „víš co, Tomáši, vyzvedni mě na této adrese“ a schválně jsem mu nadiktovala...
Nudí mě hrdinové, kteří z lásky k rodině/škole/státu zůstávají s protivnou dívkou, dokud nepotkají hrdinku a nepochopí, že jen pravá láska bla bla bla.
A to nemluvím o tom, že mrcha koupila hrdinovi auto a chatu. Hm, kde jsou ty doby, kdy hrdinové měli čest a sebeúctu.
Kdyby v Erice použili písmo normální velikosti, stěží bychom se dostali nad 70 stránek. Marně jsem čekala aspoň na náznak nějakého děje.
s. 75
Rob ji nikdy neopustí, bohužel, ale bohudík má tolik rozumu, že i přes to všechno zůstává při smyslech a neustále randí jinde. Občas byly i na chatě ty jeho bokovky, jednou jich měl naráz při Kristýně šest.
Není to i na hrdinu-děvkaře trochu moc, Antone Pavloviči?;-)
|