BleskMáme nový přírůstek do rodiny, jmenuje se Blesk. Je to skoro dvouletý kocourek z ulice. Nastěhoval se k našemu domu kdo ví odkud, když mu bylo asi 5 měsíců, bydlel tam v takovém doupěti v základech domu, společně s ježky mu to poskytovalo bezpečné útočiště před zimou, čokly a lidmi. Staral jsem se o něj, aby měl dost jídla a pití, vyrostl z něj krásný velký černý kocour. Ale koťátko nám dospělo, začaly ho zajímat kočky, začal se toulat a téměř denně přebíhal rušnou čtyřproudou silnici a křižovatku a brzy by to zaplatil životem, což jsme rozhodně nechtěli. Navíc už asi před měsícem přišel s prokousnutým ocáskem, pak s prokousnutým ouškem a teď naposled s ránou pod očkem a prokousnutou tvářičkou. Takže přišel čas stěhování. Už dříve jsme ho nechali naočkovat a odčervit, teď holt podstoupil kastraci a už bydlí u nás doma, vyhradil jsem mu svou pracovnu, aby měl klid na aklimatizaci a postupné seznámení se zbytkem smečky. Vypadá spokojeně, užívá si teplo, sucho a pohodlný pelíšek.
Co mě ale nejvíc fascinuje a je úžasné na kočkách, jak jsou inteligentní a přizpůsobivé, jak hned pochopil kočičí WC. Přestože nikdy předtím nebyl v bytě a nikdy neviděl kočičí záchůdek, když jsme ho po kastraci přinesli, jen první den se vyčural mimo WC, když byl ještě napůl omámený po narkóze. A i tak si vybral gumovou rohožku na linu v předsíni, kde se to snadno uklidilo a nevyčural se nikam na koberec nebo do postele. Ale hned druhý den pochopil záchůdky a začal je používat a vzorně po sobě zahrabávat. Neumím si představit, že by tohle dokázal nějaký pes.
Pomalu se sžívá s dalšími kočičáky, je v klidu, respektuje, že oni jsou tam služebně starší, takže to vypadá, že symbióza postupně bude dobrá. Je to prostě zlatíčko. |