Sekory [4663]: Tak zaprvé to absolutně v celém vesmíru vůbec naprosto nejdůležitější: standartní je odvozeno od standarty, tedy vlajky či praporu, zatímco od standardu (normativu, úzu apod.) je standardní!!!
No a když máme pořešeno to důležité, můžeme k těm prkotinám. Nebudu se ale pokoušet dávat rady k těm jednotlivostem -- jednak je tam málo detailů, jednak později sám říkáš, že to ani nechceš --, jen chci podat obecnou výstrahu: Linux není a ani být nemá "Windows trochu jinak"! Bohužel si tuto věc řada lidí stále neuvědomuje a přistupuje k Linuxu a priori s nesprávným očekáváním. Windows (řekněme hlavně ta desktopová, ačkoliv to v menší míře platí i pro serverové varianty) byla od počátku vyvíjena se zaměřením na uživatele, kteří "nic nevědí a ani nic vědět nechtějí, chtějí jen spotřební zboží, které bude fungovat podle návodu". Oproti tomu Linux je klon Unixu, operačního systému původem z počátku sedmdesátých let zaměřeného na profesionální technické a vědecké úkoly s předpokladem obsluhy počítačovými odborníky, ba počítačovou elitou. Je sice pravdou, že v posledních letech se mnohé distribuce (jako právě ono Ubuntu) snaží na Linuxu* vystavět prostředí, které bude podobně snadno obsluhovatelné, jako je tomu u Windows (či Maců), ale ten rozdíl v původním zaměření je stále pozorovatelný.
V důsledku toho je nastavení řady věcí pro začátečníka někdy obtížné: původně se to totiž nastavovalo v textových konfiguračních souborech vypsáním parametrů (většina asi ještě pamatuje třeba konfigurák X serveru s horizontálními a vertikálními frekvencemi monitoru apod.) a nyní se na to roubují různá klikací a myšoidní udělátka, která to nastaví "automaticky", a která jsou někdy povedenější, někdy méně povedená. A pokud ta nestačí, je třeba pracně zjišťovat, jak má vypadat správná konfigurace, a upravit přímo ten soubor, což je leckdy frustrující; na druhou stranu pokud tomu přijdeš na zoubek, můžeš si nastavit cokoli a jakkoli a máš daleko větší prostor než v systémech, kde jsi omezen jen těmi klikátky (ostatně i o tom je známé úsloví, že "Unix je uživatelsky přátelský, své přátele si však vybírá").
Já používám Linux jako hlavní či jediný systém na desktopu i v laptopech doma i v práci už skoro deset let (od května 2000, pokud mne paměť neklame) a experimentoval jsem s ním už předtím, a jsem po pravdě docela rád, že jsem první zkušenosti s ním získával v době, kdy se ještě od Windows lišil daleko výrazněji (zejména absencí oněch nastavovacích klikátek, která beztak jen zakrývají, jak věci doopravdy fungují). Chápu ale, že někdo může chtít jen další out of the box pracující snadno obsluhovatelný systém (a imho Ubuntu to již ve většině případů splňuje). Je však třeba mít na paměti tu výše zmíněnou výstrahu, jinak se dostaví nesprávná očekávání a ta téměř s jistotou končí zklamáním. A to nejen u počítačů. :-)
* To je také důležitý detail, který možná vysvětluje i jednu z Tebou uvedených zkušeností, tj. pomalejší otevření okna: zatímco ve Windows je vytváření oken apod. přímo součástí systému, v Linuxu je celé to grafické prostředí jen jedním programem z mnoha dalších běžících nad systémem. Samotný Linux žádné grafické rozhraní nemá. |